DARE TO BE GOOD, 2015.

Vánoční článek nebyl, konec-roku-článek bude! Tak.

Klasický klišé, jakože tenhle rok byl ze všech dosavadních nejlepší a nejplnější změn a nejdůležitější, co se budoucnosti týče, je asi pravda. A zajímalo by mě, kdo to o posledním roku neřekne. Asi jen ten, co se celej rok flákal a nic nezažil. A to jsem nebyla já ani vy. Takže můžeme popojet...

Rok 2014 byl pro mě rokem, kdy se mi plnily sny, kdy jsem padala na hubu a zase se zvedala, kdy jsem hledala sebe sama a lidi, které chci mít nablízku. Získávala i ztrácela. Smála se i brečela. Radovala se i vztekala. Milovala a žárlila. Byla na sebe hrdá i ze sebe zklamaná. Ups and downs, jak to známe.

No. Založila jsem si blog, že jo. Po měsících čtení článků a hltání fotek ostatních, po milionu debat s mužem a jeho přesvědčování. Po stovce argumentů pro a proti. A tady jsme, já píšu, vy čtete a všem je nám fajn. A já jsem vděčná. Za to, že mám po boku někoho, kdo mě dokope do věcí, který bych sama nezačala a přitom je pak tolik zbožňuju.
A dnes pro Vás mám pár koláží z pinterestu s citátama, nad kterýma by se měl podle mně každý zamyslet a pár slov ke každému z témat.

Sněte. A pak začněte něco dělat. A nevzdávejte to. Většina věcí, co za to stojej, nejsou lehký, naopak. Vyžadují spoustu úsilí, kolikrát i sebezapření. Ale nekončete, nevzdávejte to, když jste si to vysnili. Pro mě je tohle docela zásadní. Pořád jsem si říkala, že na něco nemám, že se na něco nehodím nebo někomu nesahám po kotníky. Konec s tím! Snem to začne, realizací pokračuje a šťastným životem končí, tak honem do toho!

Co dalšího mě tenhle rok naučil? Vážit si toho, co mám, Lehko se to řekne a každému to připadá automatické. Jasně, že si vážíte toho, co máte. Jojooo, taky jsem si to říkala. A až letos jsem pochopila, že jsem si nevážila pořádně skoro ničeho. Nejradši jsem pořád někde lítala a objevovala nový místa a lidi a zapomínala na ty, co už nablízku mám. Vztahy se musí opečovávat, jinak uvadnou. A platí to i o rodině. Mami, tati, babi, Mari a Andy, jste můj svět, miluju vás a jsem nejšťastnější, že jsem vaše!

Když něco chceš, tak pro to začni něco dělat. Kdybych si dávala předsevzetí, týkalo by se něčeho na tenhle způsob. Tak hele jo, já fňukám, že mi něco nejde, že na to nemám sílu a svaly. A zatímco muž vedle mě klikuje a sklapovačkuje, já si hledám na pinterestu motivační citáty a obrázky. Tak se teď pohrdavě směju sama sobě. Přitom je to tak lehký, prostě se zvednou a začít. A když zjistíte, že to fakt není pro vás a fakt to nejde, tak si najděte jinej sen, jinou vizi, za kterou si půjdete. Nikdy totiž nejsme staří na to, vysnít si něco nového a začít se o to snažit. 

Já o sobě vím, že když něco opravdu chci, tak pro to udělám opravdu všechno a prostě toho dosáhnu. Umím se seknout, umím obětovat spoustu věcí okolo, když mi ten cíl za to stojí. Můj problém je v tom, že pořádně nevím, co chci a proč chci. Co chci aby ze mě bylo? Kde chci žít? Jak chci žít? Chci být taková a maková? No copak já vím? Nevím, Ale až to budu vědět, tak si za tím půjdu přes hory přes doly. Takže doufám, že příští rok si v sobě aspoň něco z těhlech otázek ujasním.

Kdybych měla jmenovat nejdůležitějšího tvora ve svým životě, byl by to můj pes (joo, už je to tady zas!). Láska rodinná, láska partnerská a láska psí. 3 nejdůležitější lásky v mým životě. Jo, mám víc fotek svýho psa, než selfíček či fotek s mužem. Jo, pořád o něm budu vykládat a plést ho do každýho článku, co není outfitovej. A jo, klidně budu svý outfity podřizovat tomu, aby na mě mohl skákat a opírat se o mě kdy se mu jen zachce. Mít psa je něco, co vás kompletně změní. Nejlepší kámoš, nejhlubší láska, nejpevnější pouto. Nejvíc, co jsem kdy měla. Jeden ze splněných snů, jehož realizace však předčila všechny moje očekávání a otevřela části mýho srdce, o kterých jsem neměla ani tušení. Vím, že jedním pejskem to neskončí. Ale ti další přijdou až ve chvíli, kdy se jim budu moct plně věnovat a nebudu je muset zanedbávat, Protože jsem se letos naučila čemu? No ano, zodpovědnosti!

A poslední poučení z letošního roku a zároveň rada do všech dalších let? Buďte fér. Buďte upřímní. Je na nic, když máte potřebu zpochybňovat všechny lidi okolo sebe nebo všechno, co ten druhej řekl. Myslím si, že důvěra je jeden ze základních nosných sloupů každého vztahu, ať už rodinného, partnerského či přátelského. Naši mi od malička vtloukali do hlavy, ať se chovám k ostatním tak, jak chci aby se oni chovali ke mně. A já jsem konečně došla do stádia, kdy to naprosto chápu a jsem s tím ztotožněná. Každý dostane, co si zaslouží. Věřím v karmu a když se někdo chová špatně, tak se mu to vrátí, není potřeba nic oplácet ani vyrovnávat skóre. Ono se tomu člověku vrátí ve chvíli, kdy to nebude vůbec čekat a pak mu všechno dojde. V tohle věřím. A taky proto si spoustu lidí držím od těla a děsím se, když do mé ochranné bubliny někdo strašně rychle pronikne. Tak ale věřím, že kdo na sobě chce něco změnit, tak může. Každý z nás udělal chyby, kterých lituje, ale vždy je cesta zpět. Cesta, po které se dá vrátit na tu správnou cestu a jít tak, abyste na sebe mohli být zase hrdí.
Přeju sobě i Vám, ať nám v dalším roce nikdo neubližuje a ať se každému vrací jeho chování, ať už pozitivní nebo negativní. V konečném součtu je každý svého štěstí strůjcem.

A konec chytrých řečí a  vylévání srdíčka. Prostě se snažte být nejlepší verzí sebe sama a mějte krásný závěr roku 2014 a úspěšný start roku 2015. 

xoxo, D.