BAREVNĚJŠÍ ŠATNÍK S FRESHISTIC

Pojďte se se mnou dnes podívat na jeden z dalších krásných projektů, které jsme s Elite Bloggers objevili a rozhodli se podpořit. Minule jsem vám představila Dogsie, který mělo ohromnej úspěch jak u mě, tak i u vás a já z toho mám doteď obrovskou radost. Dneska to doufám bude podobný, chci vám totiž představit mladou návrhářku Péťu, která se snaží do českých ulic dostat víc barev a dodat jimi ženám sebevědomí. Založila značku Freshistic a já jsem se byla podívat u ní doma, kde kousky navrhuje, prohlídnout si jednotlivý kousky a vyzpovídat jí o tom, co její podnikání obnáší. Vy si teď můžete počíst o tom, jaký to je, založit vlastní značku oblečení, co všechno to obnáší a je mi jasný, že spoustu z vás Péti věci zaujmou. Já jsem si třeba zamilovala květinovej bomber, na kterej jsem od vás na Instagramu hned dostala spousty lichotek. Tak hurá na věc!

Péťo, představ prosím svou značku.

Značka Freshistic přináší do českých ulic svěžest a barvy. Pracuji zejména s africkými vzory a chci lidem ukázat, že i s živými barvami mohou vypadat šik a stylově. Mým heslem je, že móda je hra, která nás má bavit a čím více barev, tím zábavnější ta hra může být. Hlavně se nebát a nových kombinací.

Co tě vůbec vedlo k myšlence začít se svým vlastním projektem?


Po nějakém čase stráveném v zaměstnání, v kanceláři za počítačem jsem si uvědomila, že si nedokážu představit, že bych tímto způsobem měla fungovat celý život. A tak jsem začala přemýšlet, co by mě bavilo a naplňovalo. Něco, co by mi dalo svobodu a kde bych já rozhodovala o tom, co, jak a kdy se bude dělat. Hlavně netrávit zavřená denně osm a více hodin v kanclu a poslouchat něčí pokyny.

Kdybys měla svůj projekt představit čtenářkám 5 slovy, jaká slova by to byla?

Být šik ve svěžích barvách.

Jaké byly Tvoje začátky? 

Pomalé. Měla jsem málo času, protože jsem stále chodila na plný úvazek do práce a vše jsem tedy dělala ve svém volném čase. 
 Také jsem neměla dostatek financí. Jediným zdrojem pro mě na začátku bylo právě moje zaměstnání. Najednou jsem se s penězmi musela naučit zacházet úplně jinak. Z výplaty jsem si každý měsíc dávala volné peníze na podnikatelský účet a hned jsem je investovala do rozvoje podnikání. Nebylo to jednoduché, protože jsem se vždy musela něčeho vzdát. Byly to peníze, které jsem dříve jen utrácela za zábavu, ze které jsem měla ihned nějaký požitek. Najednou jsem je ale musela vložit do něčeho, aniž bych věděla, jestli a kdy se mi vrátí. 
Také jsem nevěděla, co všechno podnikání obnáší, všechny školy nás připravují jen na to, jak být poslušnými zaměstnanci, ale ne na to, co obnáší podnikání. Takže jsem zjišťovala všechno průběžně, zejména z internetu. 
 A samozřejmě jsem vůbec neuměla šít ani tvořit střihy, to všechno jsem se musela naučit. Do té doby jsem nikdy nepracovala se šičím strojem.

Je náročné odstartovat vlastní projekt? Co všechno si pro to musela udělat?

Lehké to určitě není, to by pak dělal každý :-). Nejdůležitější je nepřestat ve svůj projekt věřit. Vždycky se najde někdo, kdo vás bude odrazovat. Já jsem do toho od začátku šla s tím, že se nenechám nikým a ničím odradit. Jediné, od čeho jsem se za celou dobu nechala odradit, byla myšlenka, že vše budu šít sama. Po půl roce kurzu šití jsem uznala, že by to ode mě nikdo nekoupil :-). 
 Musela jsem se naučit být trpělivá, protože dobré věci nevznikají ze dne na den a pro vznik nového střihu to platí dvojnásob. 
 Je potřeba vytrvalost, protože úspěch většinou nepřichází hned. Někdy jsou dny, kdy si člověk říká, že to nemá cenu a že by bylo nejjednodušší se na to vykašlat. Pak si vždycky vzpomenu na tuto motivační myšlenku: úspěšní se od neúspěšných liší tím, že se nevzdali tam, kde to neúspěšní zabalili. To mi vždycky zabrání v tom se vzdát. 
 Také to chce kuráž, člověk jde se svou kůží na trh a neví, jak na to lidé budou reagovat. Musí věřit nejen ve svůj projekt ale také sám v sebe. To pro mě bylo asi nejtěžší. Hodně jsem o sobě pochybovala a každá byť i drobná negativní reakce mě dokázala dost rozhodit. Ale zvládla jsem to. 
 A kromě toho, že do toho člověk musí něco dát, musí se také něčeho vzdát. Já jsem se na nějakou dobu vzdala utrácení peněz, cestování, zábavy, téměř jsem nechodila do barů a hospod, jen jsem pracovala.

Jaký moment v tvorbě Tvého projektu byl pro Tebe ten zlomový?

Zlomové pro mě bylo uvědomit si hodnoty, které značka má představovat. Do té doby jsem jen prodávala oblečení s africkými vzory. Nic víc. A až postupem času mi došlo, že tomu musím dát i nějakou myšlenku a vizi. 
 Začala jsem se soustředit na to, že se svou značkou přináším svěží a barevný vítr do českých ulic. Sázím na hledání neotřelých barevných kombinací, které podtrhnou výjimečnost každé z nás. 
Díky tomu jsem se i já sama mnohem více se svou značkou ztotožnila, najednou jsem si uvědomila, že chci ve své skříni vidět víc barev a ukázat lidem, že můžou dobře vypadat i bez černé nebo ji kombinovat s něčím svěžím. Africké vzory s černou vypadají velmi dobře.

Odrazovala Tě od projektu rodina nebo přátelé, nebo jsi měla plnou podporu a pochopení? 


Přátelé mě podporovali hned od začátku. S rodinou to na začátku bylo horší, ale byla to moje chyba. Hlavně mamce jsem na začátku vůbec nic neřekla a najednou na fb viděla můj blog a moje nadšení do něčeho relativně obyčejného. Byla zklamaná, že z vysokoškolačky s červeným diplomem se stane „jen“ švadlena. Ale dnes je prostě jiná doba, hodně lidí si uvědomuje, že pracovat v kanceláři asi není to, co od života chtějí a hledají zábavnější způsoby jak se živit. A tak to mám i já.

V čem vidíš svůj projekt jiný, originální? 

Naprostá většina českých oděvních značek se soustředí na černé nebo šedé oblečení šité nejčastěji z úpletu. Na mě většina těchto věcí působí moc obyčejně. Chybí mi tam nějaké „WOW“. Já se rozhodla pro jinou cestu. Moje modely jsou výjimečné svou barevností a neotřelými barevnými kombinacemi, mají každé z nás dodat sebevědomí a pocit jedinečnosti. Každá z nás chce přece vypadat jinak než ostatní. 
 Já mám například vždycky ohromnou radost, když se mi nějaký den povede dát dohromady barvy, které k sobě možná na první pohled ani neladily. Celý den se pak cítím tak nějak seběvědomější, silnější a odhodlanější udělat vše, co si zamanu. Prostě šaty dělají člověka. Na někoho by to možná mohlo působit povrchně, ale já si myslím, že to, jak se cítíme ve svím oblečení, hodně ovlivňuje naši náladu a přístup k věcem. 
 Chci, aby lidé přemýšleli nad svým stylem, nad barvami a aby si uvědomili, že každý outfit potřebuje alespoň jeden WOW kousek, aby to stálo za to.

Proč by si lidé měli koupit produkty vyrobené Tebou?

Každá z nás se chce v módě něčím odlišovat, být jedinečná a výjimečná. S kousky od Freshistic oživíte svůj šatník a černé dodáte potřebný šmrnc nebo dokonce zjistíte, že i bez ní to může fungovat. V mých modelech budete k nepřehlédnutí a budete inspirací pro ostatní. A třeba se budete stejně jako já cítit odhodlanější.

Jaká je cílová skupina Tvého projektu?

Zatím tvořím jen dámské věci, ale do budoucna si i pánové přijdou na své. 
Cílovka jsou dívky a ženy, které se nebojí barev, které chtějí podtrhnout svou výjimečnost, které se nebojí vystoupit z davu a které hledají něco neotřelého a svěžího. Pro ty, které baví si s módou hrát a hledat nové kombinace.

Kde bys svůj projekt ráda viděla za rok a kde třeba za 5 let?

Ráda bych, aby mě za rok uživil tak, abych mohla už definitivně odejít z práce a naplno se věnovat tomu, co mě baví. Pokud jde o vzdálenější budoucnost, ráda bych navázala spolupráci s africkými designéry a nabízela u nás jejich produkty. V Africe je spousta velmi šikovných lidí, kteří tvoří krásné věci.

Jak pracuješ na propagaci svého projektu? Máš např. Facebook a Instagram?

Ano, mám oboje. 
 Na facebooku to vše začalo mým blogem o tom, jak se z úřednice stát módní návrhářkou. Blog jsem založila ihned po tom, co jsem se pro projekt rozhodla. Mělo to sloužit k tomu, aby mě to hnalo kupředu. Když o tom ví víc lidí, člověk už nemůže cuknout. Značka a první produkty vznikly zhruba rok poté. 
I Instagram jsem přidala později, trvalo mi déle se s ním naučit pracovat. Dnes už mu dávám přednost, má rozhodně větší dosah a sledující na něm více reagují, takže mě to mnohem víc baví. Navíc je fajn, že veškeré příspěvky, které na něj dám, mohu sdílet i na fb. Snažím se přidávat minimálně jeden příspěvek denně, aby to žilo. 
 Na konci dubna jsem svůj projekt přejmenovala z Be Africaine na Freshistic. Bohužel facebook mi nedovolil přejmenovat mou stávající stránku, takže jsem musela založit úplně novou a začínám od píky, naštěstí na instagramu to nebyl problém.

Co bys ještě mým čtenářkám ohledně svého projektu ráda sdělila?

Aby se určitě nebály barev. Móda je hra, je to hledání a zkoušení nového. Móda nás má bavit a s mými barvami vás to určitě bavit bude. A co bys poradila těm, kteří se odhodlávají začít s nějakým svým projektem?
 Aby si vybrali něco, co je chytne u srdce a co bude jejich vášeň. Pak se totiž nevzdají ani při větších překážkách a chybách, které je zákonitě na cestě za úspěchem potkají.

Určitě si eshop hodťe do záložek, věci se tam obměňujou, takže tam buď hned nebo časem narazíte na něco, co si budete umět představit i ve vašem šatníku. Já jsem si od Péti odnesla nádhernej bomber v "mých" barvách a ještě další dvě drobnosti, který vám postupně taky ukážu. No a kdyby vás projekt zaujal natolik, že byste o něm chtěli vědět ještě víc, Péťa má na webu i takovej mini-blog s pár články. Já jsem to samozřejmě projela celý a to pěkně od začátku. A skvělý počtení bylo i 6 fuck-upů, co se můžou dost snadno stát každýmu, kdo se pustí do vlastní oděvní značky.

Toť ode mě pro dnešek vše, doufám, že máte tuhle rubriku rádi a dejte mi vědět svý dojmy ohledně Freshistic, jsem zvědavááá! :)