VÁNOČNÍ MILÁN & VERONA

Na úvod říkám - žádnej travel guide vám nabídnout nemůžu. :D Tenhle poslední letošní výlet byl spíš takovej getaway od toho šílenýho pražskýho shodu, nakupování dárků a zuřivýho dolaďování všech předvánočních kampaní jak v práci, tak i v blogerským světě. Neměla jsem teda vůbec žádnej program ani plán. Prostě jsem se zabalila a chtěla si co nejvíc odpočinout, užít si Kubu a být chvíli od všeho stranou. A u toho samozřejmě vidět pár hezkejch míst. No a tak vám spíš přináším takovej fotoreport z našeho pohodovýho tejdne v Itálii. Některý dny jsme byli od rána do večera na nohách a objevovali krásy měst, prolejzali obchody a fotili o sto šest a jindy jsme zas vylezli z pokoje jen kvůli hladu a celej den koukali na x factor. Takovej správnej balanc.

Na letišti jsem musela bejt v 6 ráno a můj plán byl let prospat. Místo toho jsem se při vzletu začetla do knížky a když jsem se od ní konečně odtrhla a chtěla na chvíli spát, uviděla jsem z okýnka tohle a to vám přísahám, že jsem se od něj neodlepila až do přistání. Byla to nádhera - naprostá nádhera.

Duomo je nejkrásnější, co Milán nabízí, to se asi shodneme všichni. Ve dne, v noci, s milionem lidí před, uvnitř i na střeše. A právě ta střecha byla letos náš jedinej jasnej plán. Byli jsme spolu v Miláně už 3 roky zpátky (porovnávací fotka níž, hohoho!) a nechápu proč, ale nešli jsme tam, takže teď to byla téměr povinnost. A stála maximálně za to!

Docela jsme prokoukli, ne? :D

"Hlavně si od těch prodejců nic neber a vlastně radši dělej, že je nevidíš." No... OK. :D 

Taaaak a jsme na střeše. Lístky doporučuju koupit předem, my na ně čekali přes hodinu a mě to unavilo tak, že už jsem pak chtěla jít domů, takže jsme šli nahoru až druhej den. :D Po schodech stojí vstup 10 euro a výtahem 14. Těch schodů není nijak závratný množství, jen jdete takovou úzkou věží, což je nepříjemný, když se tam potká víc lidí, ale jinak je to uplně v klidu a navíc se na schody nestojí fronta, což se o výtahu fakt říct nedá, tam si počkáte další hodinu-dvě. Nahoře je to tak velký, že tam ani není narváno, dá se tam krásně projít, pokochat se výhledama i stavbou jako takovou a vyfotit hezký fotky. 

Na těstoviny a pizzu mě neužije, neříkám, že občas nemám chuť na degustaci v Nuově, ale to je tak jediný a je to tak dvakrát do roka. Takže obědvat i večeřet několik dní italskou kuchyni je pro mě za trest. Většinou jsem teda volila něco jinýho a když jsem náhodou podlehla, tak mě akorát celej den bolelo bříško. Pfff. Ale smažený kalamáry, ty bych mohla každej den! 

A Veroně, tam bych nějakou dobu klidně i bydlela. Benátky mě měsíc zpátky okouzlily naprosto, Milán mě - oproti tomu - nechává uplně chladnou. No a Verona... to byla láska hned po pár minutách chůze. Miluju města s atmosférou a tady to, asi i díky Vánocům, mělo ohromný kouzlo. 

Kdybych vám měla dát jeden jídelní tip, bylo by to rozhodně Elk Bakery. Typický instagramový místo, kde je všechno ultra hezký a taky ultra dobrý. Navíc s výborným kafem a extrémně silným aperolem. Byli jsme tam dokonce dvakrát za jeden den, to asi mluví za vše. 

Ve Veroně byla zas jediným pevně daným plánem vyhlídka na město. Opět to bylo pár schodů, nebyl tam vůbec nikdo a bylo to naprosto nádherný.

Čiči. ❤

Bomba, co? Já jsem tam fakt byla nadšená z každýho koutu. Ale teda další výlet bych opravdu prosila někam do tepla. Ideálně tam, kde maj wake park a mango sticky rice. 😅😇

Ukecat Kubu - kterej by naopak italskou kuchyni mohl jíst pořád - aby šel na sushi, byl boj. "Na sushi v Itálii, to je taková blbost, to je ostuda!!" Ale bylo to brutálně dobrý, takže... jsem vyhrála. Stejně to většinou dopadá tak, že jídelní místa vybírám já a památky Kuba. A funguje to myslím perfektně. 

A teď už je čas na pravou vánoční pohodu. U mě to bude na vesnici na konci světa, s rodinou, pejskama, pohádkama, cukrovím a procházkama v lese. Užijte si ty vaše Vánoce na milion procent, buďte offline a dopřejte si zaslouženej odpočinek.