ČERVENEC V OBRÁZCÍCH

Červenec, ááha... Takže se do toho konečně pustíme, protože se nějak stalo, že už je zas konec srpna, achjo. :D Ještěže mám tu kupu fotek, podle kterejch dám všechny zážitky dohromady. Že jich zas bylo. Po několika měsících, který byly všechno, jenom ne oukej, se to začalo konečně nějak lámat a já můžu říct, že červenec byl víceméně fajn. Někdy divokej, někdy klidnej, ale plnej úsměvů a pohodovejch dnů.

Začalo to hradeckou pohodou s pejskama, dlouhejma procházkama a odpočinkem v přírodě. 

I aktivním odpočinkem samozřejmě.

❤

Homeoffice naprosto v pořádku.

A pak jsem odjela zpátky do Prahy a už to zase jelo. Práce, schůzky, akce. ❤

Bráchu jsem vzala na narozeninovou večeři do naší oblíbený Sii. 

A pak následoval první večírek v rámci festivalu ŽIFF, který byl vtipnou paralelou k zrušeném KVIFFu a sloužil k podpoře oblíbenejch pražskejch barů našich kamarádů, kteří s touhle myšlenkou přišli. Já díky tomu za týden objevila spoustu zajímavých míst a pak taky snědla spoustu phoček, který nás spravovaly a držely naživu. :D 

Pořád si připadám jako mezi blogerkama a to už na blogerský akce téměř nechodím, haha. 

Jedno z klidnejch domácích rán a chuť na slaný i sladký.

A další z řady smažáků z Lokálu. Když tomu propadneš....

Z celýho ŽIFF festivalu chci vypíchnout hlavně Hemingway bar. Skvělá atmosféra, prostředí i drinky. 

Následoval opět balanc v podobě klidného dne na terase s knížkou a dobrotama. 

A potom narozeniny jednoho z mých oblíbených lidí. Jakub nesnáší tyhle potupný věci jako jsou prskavky a balonky, takže jsem samozřejmě zařídila obojí. :D Nesnáší taky sladký, tak jsem mu to nechala píchnout do burgeru, dortem jsem ho trápit nechtěla, zas stačilo. :D

Místo dortu dostal balíček Jamesonů. A jednorožce. A tajnou oslavu s kupou jeho nejbližších kámošů.

Nakonec byl myslim docela spoko. ❤

S našima jsme si taky sfoukli narozeninovou večeři mě, táty a bráchy. Narozeniny jsme měli v rozmezí březen-červen, tak už byl nejvyšší čas. Zvolili jsme korejský barbeque a bylo to naprosto skvělý. Koukejte na ty masa na následující fotce.

Chvíli jsem si taky pohrávala s myšlenkou zkrácení vlasů. Chvíli. 

Taky jsme si připomněli atmosféru festivalů. V Beergardenu vystoupil Kapitán Demo a bylo to naprosto skvělý. Dlouho jsem se tak nepobavila, nezatancovala si a nezazpívala. 

"Já, já vás mám rád, i když mě už trošku začínáte srát." Sedí vždy velmi. :D

Yalta byla objevem července. Otevřela se po koroně v uplně novým formátu a panebože, nemusim jíst už nikde jinde. Kdo neochutnal jejich koprovku, neví, o co přichází, protože je neuvěřitelná.

Créme de la créme noční chutě. Ještěže maj na Národce otevřeno až do jedenácti.

Cobra office, kafe a jeden tajně zoufalej výraz. :D

Skvělej Dish.

A skvělá oslava narozenin na střeše WeWorku. Západ slunce na tomhle místě fakt chcete zažít. Natož s šikovnou DJkou a výbornejma vodníma dýmkama. Jen sedět a koukat před sebe. Nádherný. Kam se na to hrabou divoký večírky. 

Úterní tradice holčičích brunchů nás stále drží a je stále stejně boží. Eska byla samozřejmě na seznamu od začátku, i kdyby jen kvůli tomu chlebu s bylinkovým máslem.

Firemní večeře tentokrát padla na Las Adelitas, který se tak nějak taky stalo jedním z mých oblíbených míst. Margarity a tacos jsou holt nepřekonatelný kombo.

Domácí večer s holkama u vína a čaje. Tohle je prostě tak fajn. ❤

Moji oblíbení stand-up komici. Jára a Nikola. Jsem schopná si je jít poslechnout pokaždý, když někde jsou. Uplný zlatíčka, přesně jak se zdá z fotky. :D

Kreslení. ❤

Po dlouhý době (a zas na dlouhou dobu naposled) na blogerský akci. Úplně jsem se v tomhle prostředí přestala cítit, byla jsem nesmyslně rozhozená, nechtěla se s nikým bavit a nikomu vyprávět, jak se (ne)mám. Odešla jsem chvíli po začátku a rozhodla se, že na takový akce budu chodit až zas za nějakou dobu.

Míša to tam na mě poznala snad jen z pozdravu a tak odešla se mnou a nechala mě vypovídat u kafe. Vzhledem k tomu, že jsme spolu předtím 3 měsíce nemluvily, jsem to hodně ocenila. A ona ve finále asi taky. Některý věci si prostě musíte říct z očí do očí. 

Ňuňu Alexouš po sto letech. 

A pro změnu velmi zdravý jídlo z Vnitroblocku. :D

Tady jeden víkendovej retreat na chatě. Je skvělý občas vypadnout z města a dát si od všeho odstup. Odpočinout si a přijet zase v plný síle do pracovních i nepracovních aktivit.

A když zpátky domů, tak domů. To znamená do Yalty na koprovku. :D

Už jsem říkala, že úterní rána jsou moje nejoblíbenější? 

Oblíbenej outfitek do letních chladnejch rán. 

A oblíbený nový kalhoty do horkejch letních dnů. 

Další z mnoha skvělých večerů v Pointu. Už nějak nechápu, jak jsme bez tohohle našeho místa fungovali. Takovej hezkejch posezení, večeří, rozhovorů, seznámení a...

...takovýho smíchu.

Může bejt větší kýč než západ slunce z Lucerny, prosecco a bubliny z bublifuku v pozadí? ❤

Nejoblíbenější snídaně / svačina / večeře ever. 

A velmi dlouho odkládaná činnost konečně zvládnuta. 

S holkama jsme u mě fotily beauty make-over ve spolupráci s Notinem a bylo to celý strašně skvělý, tyhle čistě holčičí akce maj něco do sebe. O tom už ale vznikl samostatnej článek.

Další rodinná Sia. To už je podle mě naše restaurace.

Naši odletěli na dovolenou a to znamenalo, že mám na dva týdny na starosti tyhle dvě lásky. Můj režim se tak musel lehce (hodně) pozměnit a...

...začala jsem chodit na trošku nebvyklý místa a brala je s sebou. Třeba na pivní zahrádky, i když pivo nepiju. 

Maj tam ale taky moc dobrý kung-fu knedlíčky a vodní dýmky a ty já můžu velmi. Bavilo nás to tam všechny. Je to dog friendly, kluci se vyběhali, poseznamovali se s kupou žižkovskejch psů a večer pak proloželi unavení vedle mě v čajovně. Takových dnů jsme dali za sebou hned několik.

A doma nám bylo taky dobře. ❤

Měli jsme taky tuhle roztomilou návštěvu. ❤

Jeden z nejhezčích červencových dnů byly jednoznačně narozeniny mojí kamarádky Janči. V rámci svýho dne totiž zorganizovala výjezd do Třeboutic na wakesurf. Já na tom stála poprvé a teda - strašně jsem se toho bála!

Z těhlech šťastnejch výrazů je ale vidět, že to bylo nejvíc boží a já už se nemůžu dočkat, až se tam ukážu zas. Teď to bude věčnej boj mezi wakesurfem a wakeboardem.

Taaaakhle happy jsem z toho byla. 

No a večer jsem zase měla moji oblíbenou službu s balónkama. Jak už to bývá, když někdo z mých blízkých slaví, Domča chodí pro balónky a prochází se s nima po Praze.

A takhle pak má vypadat ten výsledek - radooost!!

A takhle taky. ❤

Následující den na klasiku. Pho bez nudlí a Netflix. 

Moje oblíbený domácí místo už asi taky znáte. 

A zase Yalta. Tentokrát bez koprovky, kachna a zelí na tři způsoby včetně espumy. Geniální. Prostě geniální.

Jeden z nejoriginálnějších večerů byl na lodi s barmanem Pavlem Tvarohem. Jeho koktejly, co nevypadaj jako koktejly, ale spíš jako tapas, jsou známý nejen u nás, ale hlavně v Londýně, kde má svůj bar. Naši dva kamarádi měli na tenhle jeho soukromej event pozvánku a vzali nás s sebou. 

Tohle byla třeba piňacolada. 

No a vracet se pak po vodě do nasvícenýho centra mělo obrovský kouzlo. 

To byl tak hezkej závěr měsíce, jakej si červenec zasloužil. Jak jsem řekla, konečně to zase všechno začalo dávat smysl a bejt fajn. A srpen? Ten je ještě hezčí. ❤