TAK TROCHU JINÝ VÁNOCE

Jen málo lidí bylo v tak vánoční náladě jako já už zhruba od poloviny listopadu. Postupně jsem po celým bytě rozvěsila světýlka, místo černejch outfitů nosila bílo červený a cokoliv mělo přívlastek "vánoční" jsem nutně potřebovala. Vánoční posezení s holkama, vánoční místa v Praze, perníčkový latté, vánoční focení, vánoční kampaně, vánoční kytky, vánoční recepty, pečení perníčků... you name it. Všechno jsem zvládla. Protože po tomhle roce, kterej zkazil většinu plánů, byly Vánoce takovýto světlý místo, který jsem si odmítla nechat zkazit. Místo vánočních večírků v barech jsme měli jeden za druhým na bytech a covidu jsme šikovně uskakovali. 

Občas na mě někdo koulel očima, že to trochu přeháním, ale... nepřeháněla jsem. I díky tomu, jak to nakonec (ne)dopadlo, jsem moc ráda, že jsem si vánoční nálady užívala tak dlouho. Dva dny před Štědrým dnem jsem šla na testy, abych měla jistotu, že doma nikoho neohrozím a byla jsem v pohodě. Bohužel se totéž nedalo říct o zbytku rodiny a jeden coviďák se nám v našem nejuzším kruhu objevil a protože jsem byla jediná, kdo ještě kvůli posledním dárkům čekal v Praze, zasekla jsem se tady jako jediná z rodiny a musela si na Vánoce vymyslet náhradní plán. Den před Štědrým dnem. O tom, jak mi z toho bylo smutno a jak naštvaná jsem byla na celej svět, vám asi nemusím moc dlouze vyprávět. 

Naštěstí mám ale kolem sebe skvělý lidi, kterým se povedlo mě vytáhnout z vánoční depky, ať už jejich fyzickou přítomností a společným programem (spousta cukroví a Láska Nebeská included) nebo mnoha telefonníma hovorama a kontrolníma zprávama. Nakonec mě k sobě vzala babička, s našima jsme si několikrát facetimovali, pofňukali si vzájemně, jak je ten svět nespravedlivej a počítali, kdy se teda budeme moct vidět. Štědrej den jsem si nakonec moc užila, sice ne s celou rodinou jak jsem si přála, ale s lidma, který mám taky nejradši na světě. 

A díky všem následujícím fotkám chci připomenout těm z vás, co jsou na tom třeba podobně a jejich Vánoce byly taky ovlivněný tím neřádem, že to není jen o tom jednom dni. Je to o atmosféře trvající několik týdnů, o gestech, o magii, kterou cejtíte ze všech stran, když se tomu otevřete, o spoustě vánočních filmů, kilech spořádanýho cukroví, hádkách o tom, jestli do salátu patří hrášek a taky o vánočních zázracích. 

Je to magickej čas a je potřeba na něm vidět to dobrý, ať se děje, co se děje. A víte, jak to je v Lásce Nebeský - o Vánocích se říká pravda. Takže pokud máte něco hezkýho na srdci, řekněte to svým blízkým. Slovy nebo promyšleným gestem. Však vy sami víte nejlíp.

Užijte si zbytek roku a děkuju - děkuju, že tu se mnou jste. ❤

* outfit by s.Oliver