DATE ON POINT

Když jsem přidávala na instagram fotku z našeho randíčka na šlapadlech, jako první mě při pohledu na Kubu napadl hasthtag #randesblondackem. Nevím, jestli mě sledujete víc než rok a pamatujete si to nebo Vám to nic neříká, takže to rychle objasním. Když jsme se s Kubou začali poznávat, okamžitě jsem mu propadla. Propadla jsem mu vlastně ještě dřív, než jsme se vůbec viděli. Kromě toho jsem ale byla tou dobou strašně ublížená a zranitelná ze vztahu minulýho z jehož divokýho konce se mi nevzpamatovávalo zrovna snadno. Proto jsem se strašně bála někomu otevřít a navíc to ještě sdílet. Jenže znáte mě, já prostě nedokážu mít moc tajností, tím spíš, když se něco najednou stane středobodem mýho zájmu. Tak jsem ty chvilky s mým novým blonďáčkem zaobalila do tohohle hashtagu, jehož konkrétní význam znalo pár týdnů jen pár mých kamarádek a rodiče. Bylo to strašně sladký a zároveň nejistý, oba jsme do toho šli po hlavě a oba se báli, že si dáme na hubu. Naštěstí se všechno vyvinulo jak nejlíp mohlo a here we are. Hashtag jsem přestala používat, když to už bylo delší dobu veřejný a hlavně když se Kuba obarvil na hnědo. A teď byla právě ta krásná doba na to ho oživit a všechno si to tak připomenout. 

To byla jen taková krátká odbočka na úvod článku, ve kterých bych Vám chtěla dát tip na mega boží rande, který byste určitě měli stihnout než začne uplná zima!

Vyražte na šlapadla na Žofín, fakt!

Protože koukejte, jak hezky jsem se tam měli pár dní zpátky my dva!

Teplý kafe na rozehřátí, počkali jsme na volný šlapadlo, hodili tam nějaký selfíčko a mohlo se vyrazit.

A většinu času pěkně s nohama hore. Ale abyste si nemysleli, nemusí to být odpočinková aktivita! My si chvíli pěkně drandili, ale pak jsme usoudili, že nebudem dávat těm nohám až tolik zabrat a že se spíš necháme unášet proudem a pak to stočíme kolem Střeleckýho ostrova, což je klasická  šlapadlová trasa.

Projížďka je to krásná, vidíte Prahu zas z jinýho úhlu, pozorujete, co dělají na šlapadlech ostatní (někdo totiž třeba celou dobu fotí na selfie tyč, někdo chlastá, někdo je na telefonu (achjo) a někdo si prostě jen povídá a kouká okolo) a občas taky zpozorujete něco, co jste vlastně vůbec vidět nechtěli. Třeba takovej pár, dejme tomu čtyřicetiletej, co je do sebe zakousnutej na lavičce v parku plným lidí a dětí. To by samo o sobě ještě šlo přežít, ale ono nebylo ani potřeba detailnějšího pohledu, abyste si všimli rukou v kalhot toho druhýho a pravidelných pohybů. Na lavičce. Hned u cesty. V parku plným lidí. Seriously?!

Místo lahve vína (která by se po tom zážitku hodila) měli vodu a kafe a místo brambůrek další mňam proteinku z tý kupy, co testujem pro porovnávací článek.

Takovej šťastňouš zase, haha.

A dokonce jsme s sebou měli i instax, naflákali několik fotek a povedla se jen jedna jediná. Stane se, sice Vás pak ta jedna fotka vyjde na spoustu peněz, ale aspoň se člověk hecne se to konečně naučit a vytvořit si pak doma krásnou vzpomínkovou nástěnku..

A střípky krásný Prahy na závěr. Pokud teda můžu poradit, určitě se na takový rande vydejte, hodina půjčení Vás vyjde na 230,- za jedno šlapadlo. Je jedno, jestli vyrazíte s přítelem nebo s kámoškou, užijete si to tak jako tak. Využijte poslední možnost hezkýho počasí, v kavárnách budem zalezlý dalších několik měsíců a prohlídněte si Prahu z jinýho úhlu - z vody ji přece moc často vidět nemůžete. A klidně si k tomu vemte i to víno, protože mě to pak zpětně přišlo jako boží nápad, ale pššššt.