UGO OČISTA PODRUHÉ

První termín podzimní Ugo Očisty je za námi a já se dostávám k tomu, abych Vám zhodnotila její průběh. Nebylo to vůbec snadný, naopak, bylo to pro mě mnohonásobně těžší, než když jsem ji absolvovala na jaře poprvé (článek TADY). Ačkoliv se mi podařilo vyřešit největší problém, který pro mě nastal v minulém kole, mnohem víc jiných problémů zas nastalo. Vyřešeno bylo to, že mě terorizovalo deprimovalo cítit a vidět, jak si Kuba vaří a jí normální jídlo, zatímco já jsem v očistném režimu a mám hlad. Tentokrát jsem svého drahého totiž přemluvila k tomu, ať do toho jde se mnou, že to zkusíme spolu! Díky mým excelentním přesvědčovacím technikám mi Kuba vyšel vstříc i přesto, že je momentálně v objemový fázi tréninku a tohle se mu tak fakt moc nehodilo. U mě nastal problém až pár dní před začátkem očisty, dostala jsem totiž příležitost nastoupit do nový práce (yes yes yes, vítězný taneček!!) a vyšlo to samozřejmě zrovna na tento týden. Takže v pondělí jsem se vrátila z celodenní práce s hlavou narvanou novejma informacema a vyděšená představou, co všechno se v následujícím týdnu musím naučit a jak to zvládnu, když budu stejně vyčerpaná jako jsem byla při minulý očistě. Probrali jsme to s Kubou a rozhodli se, že dva dny vydržíme a pak to uděláme podle vývoje situace. 

A jak že to teda probíhalo a jak to dopadlo?

První den začal vesele, s dávkou energie a odhodlání. Bylo skvělý ráno vstát, hodit na sebe věci do fitka a nestarat se o chystání snídaně/svačiny/oběda. Prostě jsme si sjeli na náš Ugo bar na Budějovický, v metru se nasnídali a suprově si zacvičili.

Místo proteinu jsme si dali svačinovou lahvičku a jeli domů "na oběd". Zatím samozřejmě bez problému, Kuba s mírným pocitem hladu.

Následně jsem pádila do školy a oběd si nechala až na tam, protože mi bylo jasný, že večer bude krize a chtěla jsem mít co nejvíc šťávy v zásobě. Ve škole jsem v tom taky nebyla sama, protože jeden můj spolužák jel v Očistě taky, takže jsme tam ostatním smrděli naší zelenou šťávou, která díky bílé ředkvi opravdu moc vábně nevoněla, ale dobrá byla, to jo. Měli jsme předmět, ve kterým jsem nutně potřebovala dávat pozor a tři hodiny v kuse jsem si psala zápis a snažila se vnímat. Nejdřív to šlo, ale pak už ne. Nedokázala jsem vnímat, dělalo mi problém opsat větu z prezentace, aniž bych ji během toho nezapomněla nebo neudělala x překlepů. Zavírali se mi oči a kručelo mi v břiše.

Kuba si mě vyzvedl a stavili jsme se na čaj, protože jsme oba byli pěkně vymrzlí. Z počasí a taky z toho, že ty šťávy jsou hodně chladivý a já to jako teplomil nesla mnohem hůř než na jaře. Samozřejmě jsme měli strašnou chuť na kafe a na všechny dortíky ve vitríně.

Večer přišla první větší krize, kdy nám ani jednomu nechutnala lahvička zastupující večeři. Bylo v ní prostě něco, co ani jeden z nás nedokázal snést a polknout, přestože jsme měli fakt velkej hlad a místo ní jsme se vrhli na dezert, kterej byl VY-NI-KA-JÍ-CÍ. Ale měl přijít až tak o tři hodiny později, takže jsme v osm večer šilhali hlady a Kuba chytl slušně protivnou náladičku, až mi bylo líto, že jsem ho to něčeho takovýho uvrtala. Nakonec jsme si pustili Me before you a to, že jsem po skončení filmu nemohla přestat brečet, jsem svedla právě na nedostatek stravy a tím zaviděnou přecitlivělost, eeehm.

Nálož na další den jsem si vyzvedla před prací, ráno jsem se vstala s dobrou náladou, s energií a bez hladu, přičemž náladu mi zkazilo upršený počasí a energie mi došla asi tak v 10 hodin, kdy jsem si začala dělat certifikát v angličtině a absolutně se nemohla soustředit, každou větu jsem četla desetkrát a vydržet u toho několik hodin pro mě bylo naprostý utrpení a nejednou mi málem povolily nervy a skoro jsem se rozbrečela. Navíc jsem si myslela, že už to Kuba vzdal a budu v tom sama.

Potom mě opět čekal drahý, který mě překvapil tím, že krizi překonal a od rána byl uplně v pohodě. Nic ho nebolelo, měl energii, prostě pohodička. Já jsem oproti tomu byla slušně v háji. Zabalená do bundy a čepice jsem se klepala jak blázen a drkotaly mi zuby. Takže teplej čaj byl zase jasnou volbou, abych se nějak dala dohromady. Měla jsem ale tak špatnou náladu, že se mi ani nechtělo mluvit. Málem jsem nás navíc stáhla na temnou stranu, když byla v Cacau na obědový menu dýňová polívka a lasagne, ale hecli jsme se, že přece aspoň ty dva dny dáme. A navíc jsme točili vlog, takže by to bylo asi dost trapný :D.

Byla jsem ráda, že je Kuba oukej, že už mě neproklíná jako večer předtím, ale nic to nezměnilo na mým stavu a rozpoložení. Zima se totiž hned po čaji vrátila a k tomu mi tepalo v hlavě. Už to nebylo tak, že bych měla hlad, spíš prostě moje tělo dost výrazně reagovalo na to čistění organismu. Věděla jsem, že to tak nějak bude, že to není procházka růžovou zahradou a nejsou to tři dny plný energie a úsměvů. Věděla jsem ale, že ten pocit POTOM za to stojí. Další den jsme teda zvládli taky, navíc ještě s jednou suprovou přednáškou na VŠE (kde je to mimochodem FAKT KRÁSNÝ) ale večer jsme se oba rozhodli, že už to zabalíme. Kuba proto, že se bál, že mu to rozhodí jeho režim a že bude muset snižovat obtížnost tréninků a já proto, že jsem si nemohla dovolit být v práci další den mimo a všechno dělat třikrát tak dlouho než normálně. Dodrželi jsme to, co jsem si řekli a rozhodli se podle nejlepšího svědomí podle našich priorit, kterými už třetí den nebyla očista ale pro Kubu návrat k jeho režimu a pro mě schopnost naplno pracovat a učit se.

Třetí den (včera) jsem se ráno zase cítila dobře, ale už jsem se tím nenechala ukonejšit a bála jsem se, že to na mě v práci zase padne a tak jsem si k první snídani udělala míchaný vajíčka. Pak jsem si vyzvedla další dávku šťáv a snídaňovou lahvičku si dala jako svačinu. Najednou bylo všechno v pohodě, byla jsem schopná dávat pozor a práce utekla jakoby nic. Takže i zbytek dne jsem prokládala menší porce jídla s šťávama a cítila se mnohem líp a schopnějc než předchozí dny.

Závěrem bych řekla to, že stejně jako loni hodnotím Očistu jako super věc a parádní zkušenost. Vím, že jsem to nezvládla jen a jen proto, že mi nevyšel time management a nemohla jsem si nastolit tři dny klidovýho režimu, který moje tělo v takový situaci prostě evidentně potřebuje. Z Kubova příkladu je zase zřejmý, že na to každej reaguje uplně jinak a zatímco jeden večer se málem vzteknul, další den byl uplně v pohodě. Doporučení z mojí osobní zkušenosti je ale to, že lepší varianta je ta jarní očista, kdy na Vás kromě chladivých šťáv nepůsobí i chladný počasí a rozhodně je potřeba nemít v ty tři dny žádnej zatěžující program vyžadující hodně energie, pozornosti a důvtipu. Uvidíte pak ve videu, že jsem se asi stokrát všude možně přeřekla a i to s tím souvisí.

Tak doufám, že do třetice už to třeba na jaře zvládnu se vším všudy (minule jsem totiž zase pokazila 3 čistý dny PO Očistě, protože jsme jeli na košt vína na Moravu :D).....

Elite Bloggers Content Marketing