ŘÍJEN V OBRÁZCÍCH

Říjen byl...skvělej. Naprosto. Plnej práce, výletů, kafíček, večeří a akcí. Kromě týdnu na antibiotikách nemám říjnu vůbec co vytknout. A vlastně nakonec i to týdenní válení doma mělo něco do sebe, užila jsem si pejsků a odpočinula si. Stihla jsem toho kromě toho stejně snad ještě víc než jindy a moc nechápu, jak je to vůbec možný. 

Nejdůležitější událostí byl samozřejmě návrat Alex z Bali do Prahy. Po několika týdnech bez sebe jsme si musely dát hned několik randíček za sebou, obejít všechny naše oblíbený podniky a probrat všechno možný i nemožný. 

A protože nám občas Praha nestačí, vyrazily jsme i na výlet do Olomouce, kde jsem si zavzpomínala na svý vysokoškolský léta a domů jsem jela nostalgická, jak dlouho ne. Ty časy tam byly fakt skvělý.

V Café87 jsem si dokonce musela dát tousty a perníkový latté a měla jsem co dělat, abych neměla na krajíčku, když jsem vzpomínala na tu spoustu hodin, co jsem tam strávila, s jakýma událostma a lidma to tam mám spojený. No jsem nějaká měkká, uznávám, občas jo. :D

Nový věci z 4F mě zas namotivovaly k cvičení ve fitku. Občas totiž fitko uplně upozadím a chodím radši na skupinový workouty nebo boxovat. Po nějaký době mi to ale většinou začne chybět a ráda se tam vracím... O to radši, když mám nový věci na sebe.

QQ Asian Kitchen. Tak dobrý jídlo, že se mi ještě po měsíci sbíhaj sliny. Jestli plánujete v blízký době nějaký randíčko, do kterýho jste ochotný trochu investovat výměnou za naprostej chuťovej orgasmus, zajděte si do týhle roztomilý restaurace u Palačáku a dejte si bůček. 

Balíčky od lidí, co s nadšením sleduju, jsou uplně nejmilejší. ♥

Kávový randíčka na Jiřáku. V tomhle babím létě naprosto dokonalý.

A ty západy teda taky. ♥

Objevování vegetariánských restaurací a chutí. 

A "človeče, nezlob se" na kulaťáku. To bylo jedno z nejhezčích odpolední celýho měsíce, haha.

Obecně jsou teď Dejvice mým častým útočištěm. Vinohrady už máme s A prochozený, tak nadešel čas na novej hood. A tenhle je teda hodně příjemnej.

Dvakrát za měsíc v Sunu = dvě zrcadlovky.

Nový prosvětlený vlasy, který se mi na mně fakt líběh, ale se kterejma mi už došla trpělivost. Ta blonďatá je šílená na udržování, takže se blíží další změna. 

Se Sunem jsme měli rozlučku a bylo to naprosto skvělý. Dlouho jsem si takhle moc neužila pátek ve městě, protančily jsme s holkama tenisky, brečely smíchy a já nemůžu být vděčnější za to, jaký lidi mi Sun přihrál do života a na jakou cestu mě vlastně nasměroval. Mimochodem, pracovní update článek coming soon, už ho mám rozepsanej!

Lívancový rána jsou něco, co mě jen tak neomrzí a tyhle banánový z Bistra Lovely Day patřej k těm nejlepším. 

Moje oblíbená objednávka ve Vnitroblocku, burger bez housky a k tomu hranolky s tatarkou. :D

Sukňový období, snad nikdy jsem ho neměla a teď si ho užívám.

Jeden (ne)povedenej výlet. Vyrazila jsem s klukama fotit a hon za hezkejma záběrama nás stál dron. Naštěstí ne můj, ale Vojty, kterej se v týhle dost příznačný vesnici dvě hodiny koupal v rybníce a snažil se ten dron vylovit. Marně. Vylovil o až o tejden pozdějc. :D

Ach ty blogerský mimina. ♥

A ach ten Karl. ♥

Botový dilema během mýho nakupovacího dnu. Podle mě jsem si měla vzít všechny čtvery. :D

Stylová oslava narozenin. 

Nejlepší smoothie, jaký jsem kdy měla. Maliny s mátou, top.

Spokojenej obličej, z krásnýho počasí a všeho toho dění okolo. 

Volba to byla náročná, ale konečně mám svý vlastní rukavice. 

Tmavý nehťáky. Ty přechozí mi vydržely netknutý 5 týdnů, nechápu. 

Naučila jsem se jíst Ramen a v Bentu maj naprosto skvělej. Blbý je, že na něj chodím zásadně v bílý košili nebo bílým triku a nikdy neodejdu v podobě, ve který jsem přišla. 

Ranní cesty Prahou. ♥

Podzimní uniforma.

A holešovický dítě. Miluju to tam.

Říkám ne, ve Vnitroblocku několikrát týdně. 

Teplo, světlo, kafe, vysmátej člověk. Z týhle fotky mám uplně prázdninovej pocit.

Jedno trošku nervózní selfíčko při psaní článku. Občas je zvláštní předvídat vaše reakce na jednotlivý články. Někdy to trefím uplně přesně a někdy jsem z toho nakonec uplne nečekaně rozhozená. Ale co, to k tomu asi tak nějak patří a já jsem ráda, že mi tu zpětnou vazbu dáváte, ať je jakákoliv.

Na dámičku, jednou za čas. Pak mě zbytek tejdne bolej z těch podpatků nohy...

Long time no tenhle účes. Schválně, pamatujete si ty doby, kdy jsem ho nosila pořád? Jestli jo, tak jste tady se mnou už pěknou řádku let, haha. ♥

U minulýho článku mi bylo vytknuto, že nemám co psát o zdravým životním stylu (přestože ten článek byl o tom, jak podle mě vypadá zdravej přístup ke cvičení a ne vyloženě zdravej životní styl, nevermind), když každou chvíli sdílím nezdravý věci a drinky. Že víc dělám nezdravý věci než ty zdravý. Tak bych jen ráda podotkla, že z toho, co pouštím ven, fakt nemůžete usuzovat, jak vypadá můj život. To, co jde online, je prostě to, co dát online chci. Už jsem vyrostla z toho, fotit se ve fitku v zrcadle pokaždý, když tam jsem, nedělám svý (jakýkoliv) aktivity proto, abych to mohla dát na Instagram a abych se tím pochlubila. Oproti tomu mám občas potřebu vám ukázat, že si nehlídám každý sousto a že si prostě užívám život. A to je podle mě právě ten zdravej přístup.

Ne že bych z těch lívanců měla špatný svědomí, ale občas je fajn to obměnit. V Cobře člověk navíc jen hodně těžko sáhne po něčem, co by nebylo uplně geniální.

Další Vnitroblocková fotosession. 

A Designblok, kterej jsem si nemohla nechat ujít. Šly jsme tam načerpat inspiraci a poprvé jsem z něj neodešla z prázdnou. Většinou si totiž na těhlech akcích nic nekupuju, jen obhlížím, doma pak případně zvažuju, ale ve finále se k ničemu neodhodlám.

Tentokrát jsem se ale na první pohled zamilovala do šperků z LUV-1 a jeden jsem si odnesla domů. A na další tři si brousím zuby. Dobrý je, že je to asi tak jediná materiální věc, kterou jsem si v říjnu koupila a na to jsem dost pyšná. 

Moji oblíbení zmrzlináři. Kdo tuhle rolovanou dobrotu od Rollsbros ještě nevyzkoušel, začněte se těšit, dost brzo (ťuk ťuk na dřevo, ťuk ťuk na zuby) se něco skvělýho chystá. 

Když mi volá kurýr, že má pro mě balíček, málokdy mi hlásí, o co se jedná. Když veze Pumu, tak to hlásí poctivě a já se můžu přerazit, jak rychle pro to běžím. Když jsem do toho posledního nakoukla při přebírání, musela jsem ho vybalit IHNED venku, protože panebože panebože panebože, kolabo PUMA a KARL? Může být něco, co se ke mě víc hodí? Nejlepší. ♥

Trocha víkendový kultury v DOXU, kam se vždycky ráda podívám. 

A pár kavárenských dýchánků na závěr.

A uplně na závěr ještě YSL párty. Event, kterej byl dopředu naprosto utajenej, pozvánky exkluzivní a detaily o akci chodily smskama pár dní před samotným konáním. Neskutečně mě to bavilo už dopředu. Dresscode rock-chic mi pomohli dotáhnout slečny z Karla (jak jinak ♥) a z "budem tam chvíli" se vyklubalo o několik hodin víc, než by byla ta chvíle. 

♥

A to byl, prosím pěkně, můj říjen.