OD HOLÝCH ZDÍ K DOMOVU - OBÝVÁK

Zabydlovací sérii článků jsem se rozhodla rozšířit o proces vybavování od začátku až do konce u každý jednotlivý místnosti, aby byl někde pohromadě zaznamenanej progres. A začneme u toho, co šlo celkem dlouho uplně stranou. U obýváku. Zaplatit stěrku, sedačku a koberec nebyla žádná sranda a tak jsem si s tím po všech těch prvotních nákladech s kuchyní a dalším k životu značně potřebným nábytkem dávala na čas. Skoro 3/4 roku byla tak takhle hlavní místnost mýho bytu zcela nevyužitá. Stálo tam křeslo, který se mnou procestovalo už 3 byty, místo televize byl jídelní stůl a když už ho nahradila televize, byla dlouho nefunkční a stála na křivý skříni, ze který jsem jednu dobu měla noční můry. O pár měsíců později je z obýváku moje nejoblíbenější místo v bytě, útočiště, kde je mi nejlíp, kde odpočívám, koukám na seriály, čtu si nebo pracuju. A to i díky všem dekoracím a sezónním doplňkům, o kterých dnes bude taky řeč. Tenhle článek totiž vznikl i díky spolupráci s Desenio.

Tahle první fáze byla fakt nouzovka a stejně jsem tam vysedávala dost často a vysnívala si, jak to tady bude jednou vypadat a jak chci obří sedačku, přes kterou se budu moct válet na všechny možný způsoby. 

Pak jsem postavila stůl, o pár dní pozdějc na něj dala adventní věnec - ano, je to už víc než rok zpátky, to je prostě mazec, jak strašně to letí - a měla jsem pocit, že se to konečně rýsuje. Zlatý časy, kdy mi stačilo takhle málo, haha. 

A pak jsem se prala s touhle debilní skříní. 

... celkem neúspěšně, jak je vidět. :D Tohle totiž bylo už po jednom předělání. Už chápete, proč jsem z ní měla noční můry? Nakonec jsem ji radši vyměnila, vztekle a ublíženě si pobrečela nad tím, jak to mám sama těžký (fakt, poprvé a naposled během celý mý montérský kariéry). :D No a nakonec mi tu novou smontoval brácha a jsme všichni spoko. 

A pak se udělala stěrka. O tom, že jsem si výslednou barvu vybírala několik měsíců a koketovala jsem s myšlenkou výrazný měděný, jsem vám psala už v dřívějších článcích. Touhle finální jsem si vůbec, ale vůbec nebyla jistá a strašně jsem se bála, že jsem udělala chybu a že jsem měla dát víc na svůj pocit než na tip Kuby a jeho bráchy, kteří mi stěrku dělali. No... samozřejmě měli pravdu a vypadá to naprosto dokonale. Miluju ten odstín, tu jemnou perleť i to, jak mi to propojilo obývák s kuchyní a jak zajímavě díky tomu takhle místnost vypadá. 

Tadá, první fáze, kdy se to dalo považovat za hotový a já měla jednu stranu obýváku hotovou. Jen teda zatím bez doplňků, na který přišla řada až nedávno a posunulo se to tím zase o kus dál. 

Druhá strana obýváku - sedačka. Ta vysněná obří přes celou místnost. Byla jsem v Ikee "osedávat" sedačky asi 8x. Pokaždý jsem odcházela smutná s tím, že chci tu nejdražší, co tam maj a že na ni budu šetřit další rok. Pak jsem ale našla její levnější ségru a bylo jasno. Objednala jsem si přesně ty moduly, jaký jsem chtěla a bez konzultace s kýmkoliv jsem sáhla po nepraktický bílý barvě.

A po jedný noční montérský směně...

... byla sedačka. Byl obývák. Byl domov. 

To, že bílá látková sedačka nebyl uplně nejlepší nápad, mi došlo hned druhej den, když jsem se při každým sednutí bála, abych jí nezašpinila a představa, že bych tady jedla svoje oblíbený mražený maliny byla nemyslitelná. No nic, pořídím deky. Stejně byl nejvyšší čas pustit se do dekorací a těch útulnejch maličkostí, co tomu opravdu dodaj atmosféru. Jako takhle, mně by se líbil minimalistickej byt. Ale já prostě minimalista bejt neumim. A svoje hnízdo chci mít útulný a cítit se tam dobře, ne jako v hotelovým pokoji. Tak jsem se do toho pustila...

Kytky, svíčky a obrazy ve velkejch rámech. To je pro mě naprostej základ co se týká dekorací. Už když jsem firmu Desenio zaregistrovala díky spolupráci s jinýma blogerkama, strávila jsem na jejich webu několik hodin vybíráním toho, co bych si představovala u sebe doma. Měla jsem vybraný obrazy do všech místností a když pak přišla nabídka na spolupráci i mně, měla jsem chuť na vítěznej taneček a strávila tam dalších několik hodin. Svůj budget jsem využila do posledního halíře a ještě si udělala jednu objednávku navíc. 

Chtěla jsem něco černobílýho, motiv kytek, lásky a do toho trochu béžový a zlato-stříbrný. Na každej požadavek tam najdete tisíc různejch variant a věřte mi, že pokud si chcete dávat dohromady nějakou koláž, dvacetkrát změníte svoje rozhodnutí a pak si nakonec přiobjednáte něco dalšího. Přesně tak se to stalo mě. Doporučuju mrknout na sekci nástěnné galerie, kde si uděláte představu, co jde nejlíp dohromady a co by se hodilo do vašeho interiéru. Taky si tam můžete objednat verze na míru s vlastními texty, jmény nebo lokacemi. Jen si to, prosím, pořádně zkontrolujte, protože mě se povedlo objednat zamilovanej citát, pod kterým zůstaly předvolený jména Petr + Michaela. Tak ten jsem nezarámovala no. :D A pokud budete dělat nějakou objednávku, projeďte blogerský instagramy, někdo pravděpodobně bude mít slevovej kód, já už ho teď platnej nemám, ale klidně mi dejte vědět, jsem celkem v obraze a budu schopná  vám říct, kdo zrovna nějakej má, ať můžete využít. 

Původně jsem chtěla všechny obrazy přidělat na zeď nad sedačku, ale než na to došlo, strašně jsem si oblíbila to, jak jsou položený na skříni nebo i jen tak na zemi - to hlavně ty největší. Teď už si to tam bez nich neumím představit a přemýšlím, jestli pověsím aspoň nějaký. Schválně mrkněte na další fotky a dejte vědět, jak byste to udělali vy. 

Teď už je za mě obývák ve svý finální fázi - dobře, možná ty závěsy nebo žaluzie by to ještě chtělo. :D Ale když už přišel i můj dlouho vyhlídnutej koberec a já jsem se konečně dostala k uklizení vánoční výzdoby, je pro mě opravdu radost každej příchod domů a každej večer, co tam trávím. A protože detaily jsou pro mě v životě stejně důležitý jako celek, mrkněte i na následující fotky.

Tak doufám, že se vám nahlédnutí do mého domova líbilo! ❤