ÚNOR V OBRÁZCÍCH

No. Rok 2020 by mohl aspoň v březnu maličko zvolnit. Je to sice šílená (a mnohdy fakt skvělá) jízda, ale trošku klidu by neuškodilo. Moje tělo se tím zkouší poprat, ale několik dní během uplynulýho měsíce jsem strávila v posteli a snažila se dát rychle dohromady a doteď jsem nastydlá.

Hned prvního února jsem se pustila do svýho psacího projektu. Chci zase víc psát. Co (a jestli něco) z toho vzejde, to je otázka s hodně otevřenou odpovědí, ale i ten začátek je hodně velkej krok. Petr je navíc dost dobrej parťák a každej tejden se mě ptá, jak pokračuju. A mně je blbý každej tejden říkat, že nijak a tak mám o důvod víc se snažit. :D

S bobíčkama jsme vyrazili na přehradu. Nejradši mám tyhle procházky, kde můžu kluky pustit, aby si běhali volně a bylo na nich vidět to nadšení a štěstí. To, že se pak stane, že pro ně musím šplhat na skálu, když na ni v tom šílenství vyběhnou a dolů se pak bojej, je už druhá věc. Ale tak nějaký drama musí bejt, žejo. 

Ale je to občas fakt náročný. :D

A takhle to pak dopadá. Gingershoty, čaje a Netflix.

Dobrý jídlo určitě taky léčí a tak naše vinné zasedání s bývalýma kolegyněma bylo něco, co mě z postele spolehlivě vytáhlo. Hrozně mě tyhle naše sedánky bavěj, protože se každá strašně posouváme a umíme se vzájemně podpořit a poradit si. 

A cvičení...

A jídlo... :D 

V jedný kavárně jsem si od sousedního stolku půjčila tohohle šmudlu a byla jsem z toho rozněžnělá ještě tři dny. Třeba jednou, kdo ví. 

Docela nám spolu bylo dobře! ❤

V Ikee jsem nakoupila "jarní výzdobu", respektive jsem sladila obývák do zelených odstínů místo vánočních červených a jsem z toho maximálně nadšená. Výsledek už jste mohli vidět v minulým článku.

A tyhle stolky z Lidlu dělaj za 4 stovky taky slušnou parádu. A já na nich aspoň otestovala svoje růžový nářadí. Potřebuju další byt na další nábytek, ať si můžu montovat. :D Nepotřebujete někdo něco sestavit?

Blíží se (moje) běžecká sezóna (protože já běhám jen když není zima :D) a fakt se na ni těším. Momentálně s Runczech řešíme, jaký závody letos poběžím a doufám, že se mi zase povede překonat svoje loňský úspěchy.

Že vymetám všechny rozvojový akce GROWJOBu jste si už asi všimli. Teď jsem ale byla poprvé i na Deep Talks Live a podle mě jsem si nemohla vybrat žádnej lepší. Tenhle byl o vztazích a nevím, kdy naposledy jsem dvě a půl hodiny zaujatě poslouchala a snažila se si z toho odnést maximum. Záznam už je na youtube a já už ho mám jednou za sebou. A hádám, že ne naposled. Některý věci holt člověk potřebuje slyšet pořád dokola. Schválně tomu ten čas taky věnujte, třeba pak něco v životě přehodnotíte.

Tady pak v návaznosti ještě další koučingová hodinka u Petra. Přemýšlím, jestli jsem někdy v životě tolik pracovala na tom, abych se naučila věci vnímat jinak, správnějc a posouvalo mě to v osobním i pracovním životě. Někteří lidé vám zjevně vstoupí do cesty přesně v době, kdy je potřebujete. 

Jednou z fajn akcí byl Youtube večírek. Někdy jsou tyhle last minute akce nejlepší a potkaj se tam lidi, který byste normálně dohromady nikdy nedali. No, svět marketingu v kostce.  

Předvalentýnský randíčka s mojí milou, která je každou chvíli někde ve světě, takže si jí musím užít, když je zrovna v Praze. 

Valentýnská kartářka. Nikdy bych nevěřila, jak rozklepaná předtím můžu bejt a jak strašně jsem chtěla nějaký konkrétní odpovědi. 

A pak byl Valentýn. 

Degustační večeře v karlínským Yolu uvařená od jednoho z mých masterchefových favoritů -Olivera - byla naprosto geniální. Každejch chod, každý sousto, každej na míru namixovanej drink ke každýmu chodu. 

Nicméně se spíš těším na První máj, má potenciál být výrazně lepší než Valentýn. I kdyby se vlastně vůbec nic nedělo. :D No nic, není každej svátek posvícení.

Hned další den jsme s kolegama vyrazili utužovat klientské a kolegiální vztahy na ples Svijan. Pivo nepiju a stejně to bylo top. Protože tihle lidi jsou top. A o tom to celý je. O lidech, který kolem sebe máte a jak se s nima cítíte.

A je jedno, jestli u meetingů jíte geniálně ochucený jídla z fine diningovejch restaurací nebo mastnej smažák a tatarák.

Ukázka snahy zvednout náladu sobě i okolí barvama. Funguje to!!

Přednáška o spokojenosti. Jeden by řekl, že to není tak komplikovaný, ale i když jsem všechno díky studiu psychologie a dlouhým debatám s Petrem věděla, pořád s těma informacema neumim nakládat tak, aby neměla svý občasný emocionální dna. A to si pořád opakuju, že už jsem celkem stará a měla bych mít rozum...

Už ale vim, že ke spokojenost celkem jistě vede cesta horkou čokoládou. :D

Masterchefový večery si dělám hezký. Vždycky si objednám nějakou mňamku a pak to v deset večer jim. Skvělá tradice si myslim. :D 

Obědový menu v Sie jsou už taky tradice a tahám tam každýho.

Oproti tomu v Sasazu jsem byla poprvé a doufám, že ne naposled!

Večerní Praha. ❤

A můj oblíbenej pracovní set up.

No a tohle... to nemůžu vynechat. Reality show Love is blind pohltila neskutečný množství lidí. Nedivím se, takovej bizár nemohl zůstat bez povšimnutí. :D A většina lidí na to koukala stejným stylem jako já - co nejvíc dílu naráz - protože to bylo neskutečně návykový a člověk potřeboval nutně vědět, co se stane dál. Párkrát jsem to nasdílela na stories a od tý doby mi nonstop někdo psal. :D Takže se omlouvám, že jsem tolika lidem zničila produktivitu na několik dní. Následuje pár vtípků pro zasvěcené. Jsou to screeny stories, u kterých jsem brečela smíchy. Geniální prostě.

No a ta, která mě do tohohle seriálu uvrtala a který jsem při každým díle psala tisíc zpráv, se mnou pak koukala na finále. Původně jsme si měly udělat hezkej večer, nakonec z toho bylo odpoledne, protože se nám do večera čekat nechtělo a nemohly jsme celej den na Instagram, abychom se tam nedozvěděli, kdo se vzal a kdo ne. Podle mě se tohle Netflixu hodně povedlo. Bizár prostě funguje. 

Kdo máte rád batátový hranolky, doporučuju Café Elektric. Já si je tam dávám ke všemu. I ke snídani.

Akorát je pak potřeba chodit cvičit no. :D Ale do toho už jsem se zas dostala, TAKŽE DOBRÝ.

Další střípek ze života nemocňáka. Čaje, pho, léky a homeoffice. 

A když je nutný jít mezi lidi, je potřeba na to vyzrát třeba právě těmahle shotama. Já jen doufám, že ten podcast, co jsme nahrávali, bude poslouchatelnej, protože z něj mám obrovskou radost.

Byl totiž s Gabčou a Petrem o jejich Etapě. A já si ten rozhovor hrozně užila, což pro mě byla v týhle roli novinka. Hezky se to vyvíjí. ❤

A taky s Terez. To šlo samo.

Každoměsíční dvě hodinky ve spa included. 

A na závěr ještě hranolky a víno, kombinace která značí ten nejvíc fajn den v celým měsíci. 

#partnerincrime ❤

A nejoblíběnější chleba na závěr. Ale slibuju, že příští návštěvu (v Etapě) už si dám vajíčka. Po jejich ochutnání totiž chápu, proč se o nich říká, že jsou nejlepší v Praze. Mňam mňam mňam. 

A teď už březen. Jeden z mých nejoblíbenějších měsíců - nejen proto, že mám narozeniny. 😇

Tak snad se vydaří!