What are you looking for?
středa 25. listopadu 2020

LOCKDOWN RADOSTI

Nejlepší čas pustit se do článku o lockdownovejch zlepšovácích nálady je asi logicky opravdu v době, kdy mi je všechno, jen ne dobře. Sice tuhle karanténu zvládám prakticky mnohem líp než tu jarní - to znamená, že fyzicky a pracovně funguju - nekašlu na věci, nezanedbávám práci ani lidi a hýbu se. O psychice by se dalo polemizovat, tam je to spíš horší než lepší, ale hádám, že to popisuju i rozpoložení mnoha z vás, protože už je to celý fakt dlouhý a žádný dobrý vyhlídky nikdo nevidíme. 

Do toho je mi občas fakt smutno, že jo. Ani v tom ale určitě nejsem sama a i proto je nejlepší čas právě na tenhle článek. Píšu ho nejen pro vás, ale i sama pro sebe. Abych si sama uvědomila ty maličkosti, díky kterejm mi je dobře. I samotný. Protože někdy je - a vlastně i dost často a je skvělý to na sobě po letech pozorovat. Ale nic netrvá věčně, nebudu lhát, mám i spoustu propadů - obzvlášť teď, když je slunce asi tak 3 hodiny denně a to ještě bejvávalo, teď je často jen bílá mlha a buď jí prosvítá denní světlo nebo umělý světlo lamp. Pffff. No a do toho teď všude vidím, jak lidi okolo mě žijou přesně ten život, co jsem si vysnila taky - oznamujou zásnuby, roděj se jim děti, stavěj domy - a já nemám... nic. Jen sebe. Au, tohle bylo tak upřímný, že to zabolelo, ale to je život. Spíš radši pojďme na ty šťastný body, že jo?!

1. Domácí útulno

Doma jsme pořád a kam jinam investovat svoji energii (a peníze) než právě do zútulnění domova, aby nám v něm bylo co nejlépe? Svíčky, difuzéry, doplňky, vánoční výzdoba ještě před začátkem adventu a pravidelnej úklid. To, co bylo důležitý už na jaře, je teď ještě důležitější, protože v tomhle počasí se moc venku být nedá a když náhodou jsme - je krásný se vracet do teplýho vyvoněnýho bytu. Takže si to doma hezky piplejte. 

2. Kuchyňský pokusy

Zrovna já jsem ten typ, co je schopnej jíst každej den stejný jídlo, když jsou to moje oblíbený věci. Ke snídani vajíčka se slaninou, k obědu steak s bramborama a k večeři obloženej talíř. Zároveň ale miluju restaurace, takže když je svět v pořádku, jím často někde venku a doma si tak opravdu dělám pořád to stejný a nezvládne se mi to přejíst. Když jsem ale doma pořád a Wolt ke mě stále nejezdí, musím občas sáhnout po něčem neobvyklým, aby mě to jídlo bavilo. Třeba teď miluju ovesnou kaši s rozvařenejma švestkama, lososa na kari, zdravý sušenky a díky spolupráci s Yuzu jsem objevila svůj novej oblíbenej čaj. Pokud už teda nevíte co se sebou, projděte si svý oblíbený foodblogy, na Rohlíku si naklikejte nákup, ať nemusíte do tý zimy venku a zkoušejte a pochutnávejte si. Budete z toho mít radost už během vaření, natož potom, když se to povede a vy se budete moct poklepat po rameni a budete mít v zásobě další osvědčenou dobrotu, kterou můžete v budoucnu zapůsobit na kamarády / novýho kluka / rodiče / kohokoliv. 
3. Homeoffice s holkama

Udělat si to hezký aspoň v rámci možností je v tomhle období nutnost. A společný homeoffice s kolegama nebo klidně kamarádama, to je za mě ideální varianta, jak si lockdown užít a tahle část mi nakonec bude nejspíš dost chybět. Když mám u sebe některou z kamarádek, udělám toho reálně o mnoho víc než když se nechám svádět Netflixem, knížkou a dalšíma prokrastinačníma činnostma. A je opravdu jedno, že neděláte s kamarádkou ve stejný firmě nebo ani ve stejný oblasti. Vzájemně se budete motivovat k produktivitě. 

4. Procházky

Je zima, je brzo tma a všechno je zavřený. Blbý. Depresivní. Choďte ven. Co nejvíc to jde, i kdyby jste se měli jít sami projít po sídlišti - i to už jsem párkrát udělala, aby mi doma nehráblo. Mimochodem - západy slunce jsou v Praze pořád stejně krásný a parky jsou snad krásnější než kdy dřív. Možná jen víc koukám kolem sebe, možná si jen víc vážím toho mála, co můžu mít. Tak jako tak platí - choďte ven, je to fajn. Akorát prosim vás - už je čas čepic, rukavic a teplejch šál. 

5. Výlety

Pokud to jde , vyražte občas na výlet. S kamarádama, s partnerem, s rodinou nebo klidně jen se psem. My jsme takhle s partou kamarádů byli na Sněžce a žila jsem z toho pak snad dva týdny. Plus taky doporučuju výlety na chaty, kde si odpočinete od života v městě duchů, kde nic není v provozu a celý se to snáší trošku líp, když se takhle mimo zavřete dobrovolně. 
6. Pohyb 

Proč jsem nezačala běhat spíš v tý jarní karanténě, to netušim, protože teď je FAKT kosa, ale nějak jsem usoudila, že mě to může zachránit od záchvatů deprese a úzkosti, což je něco, co letos poznala asi většina z nás. Bohužel. Naštěstí je tenhle trik fakt funkční. A ve finále tolik nezáleží na tom, jestli jde o běh nebo nějakej pořádnej trénink v teple domova. Jen v sobě najděte tu vůli, poprvé to zkuste a pak už u toho velmi pravděpodobně zůstanete.

7. Coffee dates

Stále platí, že gastro potřebuje naši podporu a tak poctivě chodím každej tejden na nějaký kafíčka. Hodinku se venku pořád vydržet dá, potkám se u toho vždycky s někým ze svých blízkých a když se pak vrátím domů, je mi o kus líp. Většinou totiž po debatě s kýmkoliv zjistíte, že jsou na tom podobně jako vy a že je to celý uplně normální. Tak šup, napište kamarádce, po který se vám už fakt stejská a vyberte kavárnu, v jejímž okolí se pak můžete projít a na celej rok 2020 si pořádně zanadávat. 



7. Netflix objevy

Chvíli jsem přemýšlela, jestli zmiňovat mou aktuální seriálovou obsesi, ale už jsem to párkrát sdílela na Instagramu a několik z vás mi psalo, že už v tom teda jedou taky, takže je asi pozdě litovat, že vám ničim produktivitu. How To Get Away With Murder je geniální seriál, od kterýho se nedá odtrhnout. Blbý je, že má 90 dílů, takže u toho strávíte... no hodně času. Ale ten teď beztak určitě máte. Ze seriálů dále doporučuju Sherlocka, Queens Gambit (to mám zatím na seznamu, ale věřím těm, co mi to doporučili), Emily in Paris (to už jste beztak všechni viděli :D) a Dynasty. Nedoporučuju naopak novou sérii Lucifera, která byla jedno z největších seriálovejch zklamání ever. Z filmů si rozhodně dejte My Octopus Teacher, Love Jacked, What Men Want a vánoční Holidate a Princess Switch.


8. a další radosti

Co nespadá pod jednotlivý body, patří jednoznačně taky mezi zlepšováky nálady? 
Deskovky s kamarádama - i když jsou tak komplikovaný, že je nepochopíte ani za 4 hodiny hry. 
Nákupy spodního prádla. Pro sebe. Není lepší pocit, než když jste na nějaký akci a pod jakýmkoliv nevyzývavým outfitem máte podobnej set. Víte to jenom vy a podle toho se taky cejtíte. Doporučuju velmi. 


Když si připadáte fakt blbě - což se prostě po pár týdnech teplákovejch outfitů, minimálního líčení, bez kadeřníka a manikúry čas od času stane - vyzkoušejte nějaký výrazný líčení. Jen tak, pro sebe. Ať si připomenete, jakej pocit to je a jak to umíte. 
Me time. Ne že byste ho měli doma málo, ale dát si jednou za čas dlouhou koupel s nějakou solí, pěnou nebo barevnou bombou, je balzám na duši. Doporučuju si fakt užít ten moment ve vodě a pustit si maximálně písničky, ne film nebo seriál. Relaxujte, sledujte dění v sobě, ne na obrazovce, do který stejně koukáte celej den. 


No a poslední věc - dělejte si radost. Sobě i ostatním. Pokud někde narazíte na nějakou věc, která vám připomene vaše blízký, pořiďte jim to. Doneste ségře na procházku kytku. Mámě pošlete na ochutnávku sušenky, co jste pekli. Kamarádce na návštěvu doneste její oblíbený chai latte nebo krabici donutů. Posílejte si láskyplný meme. Tihle dinosauři jsou na to mimochodem skvělí. 

A jestli vám pomáhá něco, co tady nepadlo, hoďte mi to komentáře - nejen pro mě, ale i pro ostatní čtenáře. 

A na závěr - ať je to sebevětší klišé - spolu to zvládneme. ❤️

Add your comment

  1. Ahoj Domi, předem se omlouvám za upřímnost, to co napíšu, určitě nemyslím zle, spíše k zamyšlení. Sleduju tě už od dob tvých začátků v Olomouci a tvoje články mám moc ráda. Ale na začátku tohodle článku se mi chtěla křičet "proooč si ta "holka" stěžuje, když má tolik suprovejch věcí a lidí kolem sebe?" Ano, materiální radosti nejsou úplně vše. Ale z tvého troj výčtu splňuješ alespoň to poslední - ne dům, ale vlastníš byt a to je v "našem" věku poměrně velký úspěch:) ještě před měsícem bych tě asi chápala, už 9 let mám přítele, ale pořád nám někdo předhazuje, že už je čas, abychom se vzali....až mě to dohnalo k tomu, že jsem o našem vztahu začala pochybovat a říkala si, proč to sakra neudělá, proč mě nepožádá....a pak se nám stala jedna báječná věc a měsíc na to jedna nejhorší, co se asi může stát. V tu chvíli mi došlo, že mám vedle sebe skvělého člověka i bez svatby. Ale nechci tu psát ódy na náš vztah. Chci ti jen říct, že ta smutná událost mi neuvěřitelně srovnala život, moje občasný fňukání kvůli hloupostem a věcem okolo pro mě ztratilo veškerý význam a říkám si teď, jak jsem byla kolikrát zahleděná do sebe a lidem okolo si pořád na něco stěžovala. Ano, okolo se lidem dějou lepší věci než nám, ale taky se dějou lidem daleko horší. A myslím, že téměř každý z nás má být za co vděčný. Máš kolem sebe plno skvělých kamarádů, máš skvělou rodinu (podle fotek a popisků usuzuji), máš práci, atd. Třeba je mimo, co ti teď píšu, ale chtěla jsem ti jen říct, že je někdy fajn umět si to v hlavě přehodit, koukat na věci okolo jinak, osobně věřím, že se nám věci dějí z určitých důvodů a teď se mi to jen potvrdilo. A propadat špatným myšlenkám je v tuhle dobu (coronavirus, pochmurný počasí, atd.) ještě o důvod mít propadnout nějaké depce. Přeju ti, aby se ti třeba podařilo to vše nějak "přehodit" a dokázat si udržet dobrou náladu i ve chvílích, kdy k ní není až takový důvod. Pohodové adventní období a co nejvíc krásných dnů, M.:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj.... děkuju. Tohle jsem asi potřebovala slyšet takhle od někoho z vnějšku. Máš pravdu. Jediná věc, která mi v životě chybí, je vztah a protože jsem naprosto vztahovej člověk a pro vztah a budování rodiny jsem vždycky žila, mám tam teď ohromně prázdný místo a všechno mi díky tomu připadá horší, protože už pár měsíců nemám ten "smysl", co bych mít chtěla. Asi je opravdu potřeba si to v sobě přehodit a koukat na to jinak. Takže děkuju za tvý slova i za upřímnost a to, co jsi napsala o vlastním příběhu.

      Vymazat
    2. Jasně, rozumím. Taky jsem hodně vztahovej a rodinnej človek. Ale ono kolikrát když se na něco "upneš", tak ten "cíl" se spíš jen a jen vzdaluje. Zkus na to tolik nemyslet, být spokojená i bez vztahu a ono se to určitě objeví, když to budeš nejméně čekat. Nebo aspoň já to tak většinou mám. Věřím, že každý tu svoji druhou polovičku najde, jen někdo má to štěstí, že dříve, někdo později. Držím palce!:)

      Vymazat
  2. Já musím říci, že mne práce na HO docela mele - přijde mi, že je toho snad nějak víc než v kanclu. Ráno sedám k PC po osmé, vstávám od něj po šesté a jsou dny, kdy urvu jen půlhoďku na oběd. Můj plán je chodit se přes poledne projít, ale dost často mi do toho nějaký pracovní úkol hodí "vidle", jako třeba včera a v postatě i dneska (urvala jsem se v pět a z procházky jsem byla rychle doma - už byla venku tma a lezavo).
    Jinak se podepisuju pod domácí útulno, procházky, výlety a vaření a pečení. A maluju se už pomalu i na cestu k popelnicím s tříděným odpadem :).

    OdpovědětVymazat
  3. Mně teď třeba udělal den tenhle post. Někdy je tady na blogu fakt hezky, když si člověk zhltne prijemnej text, plus i příjemný reakce, hned je na tom gauči u okna s nevlidnym výhledem líp. Ráda bych ti na oplátku také dala tip na podobný blog, kde by ses mohla prijemne zacist, jenže žádný takový další není :) Jen lituji, že jsem si k tomu včas neuvarila dobrý kafe a neprikousla koláč s drobenkou. Nic, jdu to napravit, tohle určitě můžu číst dvakrát. LUCA

    OdpovědětVymazat

Děkuju moc za všechny komentáře ❤