VÍDEŇ A TO NEJKOUZELNĚJŠÍ KLUZIŠTĚ NA SVĚTĚ

Koukám z okýnka do černý tmy, kterou narušujou jen světla projíždějících aut. Je jedenáct večer, když vjíždíme do Vídně a mně se po tváří rozlévá širokej úsměv. Jsme tady, po třech letech jsem konečně v tomhle období ve Vídni a zítra se budu klouzat na tom nejkrásnějším kluzišti, jaký jsem kdy viděla. Na hotelu jen odkládáme kufr a poklusem to bereme k metru, protože poslední odjíždí za pár minut. Je brutální kosa a leje jako z konve. V samým centru Vídně není u Stephansdomu ani živáčka a my se vydáváme směrem, kde nějakej život tušíme a po chvilce se durch mokří ocitáme v brutálně živý párty ulici, každej bar je narvanej až po strop avšude se tančí. Vybíráme si jedno z těch pár klidnějších míst, kde si sedáme, objednáme první rundu gin-tonicu a další 4 hodiny tam sedíme, objednáváme další a další a mluvíme. Máme o čem, to mi věřte.

Poměrně rozbití se ráno dohrabem na hotelovou snídani, která se skládá z bílejch housek, šunky, sýra a zmrzlejch vajec natvrdo a tak se radši urychleně odebíráme do centra na jedno z míst, co jste mi na Instagramu doporučili. To první je nádherný, ale plný rezervací až do odpoledne. To další, který hledáme asi hodinu, je pro změnu v neděli zavřený. Dalších pár návrhů dopadne podobně a když už to začíná vypadat, že skončíme ve Starbucksu nebo že půjdem rovnou na oběd, narazíme na Figar, kde je jeden volnej stůl, ale zase berou jen cash. Cash samozřejmě nemáme a tak další hodinu hledáme bankomat. 

Kde jsou ty časy, kdy bylo plánování moje silná stránka. Výborný chleby s avokádem a vejcem nás naštěstí házej zpátky do pohody, hnusný kafe tomu zajímavýmu místu odpouštím a další na programu je moje oblíbená část Vídně - Muzeum Quartier. V létě je to tu plný lidí, co se válej na barevných lehátkách a má to neskutečnou atmosféru, ale ani teď v tý kose to není zahození. Obcházíme to tam celý dokola a objevujem krásný skrytý místa. Mě teď tak baví se koukat okolo sebe a třeba jen zkoumat linie budov. 

A ano, vyrazili jsme sem s Kubou. Ne, nejsme zpátky spolu. A ne, nemusíme to nikomu nijak vysvětlovat a obhajovat, jak mají někteří z vás pocit. To jen taková odbočka z vyprávění. 

Mý nenápadný navigování směrem k nákupní ulici se samozřejmě setká s vykroucenejma očima, nicméně je neděle a všude je zavřeno, takže window shopping je asi tak jedný, co je tady možný dělat. Ne že by to v tomhle případě vadilo. :D

Nejlepší phočko na světě ze stylovýho Ivy's Pho House nejdřív ochutnávám od Kuby a okamžitě si jedno objednávám i pro sebe, protože něco takovýho si nemůžu nechat ujít. Nejradši bych si pak vzala ještě další s sebou. Až budete někdy ve Vídni, vzpomeňte si na to!!

Jakmile se začne stmívat, zamíříme k Rathausu, před kterým najdete od ledna do začátku března to nejkouzelnější kluziště, jaký můžete kousek od Čech najít. Celá ledová plocha má - a to se podržte - 8000m2 a velká část je v uličkách mezi stromama. Všude jsou světýlka, nahlas tam hraje muzika a z přilehlých stánků se line jedna vůně přes druhou. Jen při cestě okolo se musím usmívat na plnou pusu a radostí si poskakuju. Při obouvání už se mnou šijou všichni čerti a se vstupem na led se tetelím radostí tak, že to nedokážu skrejvat. Vidím i to teď zpětně na všech těch fotkách.

Oba dva máme naprosto dětskou radost a bruslíme jak o život. Projíždíme uličkama, závodíme na hlavní ledový ploše, zpíváme si s reproduktorama a já se na ten celej prostor nemůžu vynadívat. Jsem z toho naprosto okouzlená a snažím se si vzpomenout, jestli jsem někdy byla na hezčím místě s hezčí atmosférou. Má to naprosto všechno a jestli tohle není moje #happyplace, tak už nevím, co by být mohlo. Bruslíme až do tmy a oba se snažíme oddálit ten moment, kdy nahlas řeknem, že už bychom měli jet, abychom do Prahy nepřijeli uprostřed noci. 

Dobrá nálada z tohohle výletu se ve mně drží i po pár dnech a jsem nejvíc ráda, že jsem to konečně zažila. Vy si užijte zbytek fotek a pár praktických informací níž a jestli stíháte do 4.3. nějakej výlet, doporučuju rozhodně tohle místo. Všema deseti! ♥

Těch pár rozesmátejch fotek Kuby - kterej se na fotkách směje naprosto výjimečně, jak si asi vzpomínáte - nejvíc vystihujou celou tu atmosféru a náladu, která tam každýho nakazí a pohltí. Nevím, jak víc bych vám to přiblížila, ale vím, že odteď si tam udělám výlet každej rok, protože to stojí za každou minutu na cestě a každou korunu. Vstup na kluziště stojí mimochodem asi 7EUR a stejně tak půjčení bruslí. Já jsem předem čerpala info TADY. Jak říkám, vyražte tam ještě, fakt.