KVĚTEN V OBRÁZCÍCH

Další měsíc utekl jako voda a je na čase si ho shrnout. Co se událo, jaký akce proběhly a jaký jsou u mě novinky? Je toho dost. Začneme rovnou těma novinkama a protože jsme na blogu, nabízí se rovnou téma spoluprácí. Asi víte, že nemám nic proti kratším nebo i jednorázovým spoluprácím, pokud se jedná o zajímavý produkt, který si podle mě zaslouží pozornost. Nejlepší jsou ale samozřejmě spolupráce dlouhodobé, které se podle mě vyplatí všem stranám. Mně,  protože se něčemu věnuju dlouhodobě a stabilně, klientovi, protože se spolu sžijeme a jeho produkty se u mě objevují pravidelně a nakonec i vám, protože je to pro vás nejmíň rušivá forma reklamy. Proto jsem nedávno kývla na dlouhodobou spolupráci s MONETA Money Bank v rámci jejího věrnostního programu bene+. Tahle spolupráce pojede až do konce roku, tak jsem vám chtěla dát takovej první hint, co a jak, abyste věděli, že se u mě budou občas objevovat příspěvky, který budou propagovat výhody, který přináší placení jejich kartou s bene+, kde při každým nákupu u partnerů dostanete určitá procenta z platby zpátky na účet. Vzhledem k tomu, že partnerem bene+ je třeba Hervis, Pet Center a hlavně třeba Dáme Jídlo, ze kterýho si denně objednávám jídlo do práce, nebylo moc co řešit a šla jsem do toho okamžitě. 

Článek je částečně sponzorován.

Posuneme-li se k dalšímu tématu, nejhezčím výletem za květen byl určitě ten do Pardubic do Pohádkový zahrady. O celým tomhle krásným odpoledni jsem vám psala v jednom z minulých článků, takže pokud vám unikl, určitě na něj mrkněte. 

Nejlepší #homeoffice jsem si udělala v Momoichi s dokonalým hummusem a domácí pitou. 

Aby to nebylo jen nejlepší, tady máme i ten nejhorší nápad celýho měsíce. Jít na Náplavku na food festival v horkým letním dnu, vzít si černý kalhoty a čekat, že si to celý užijem a dobře se najíme. Ehm. Triliarda lidí, brutální vedro, porce mini (ale cenově samozřejmě jako plná porce). To už si nechám příště ujít. 

Co si nikdy ujít nenechám je posezení u Cafefinu, na to prostě neumím říct ne. Na malej hlad doporučuju jogurt s černou rýží nebo nějakej ze salátů, na větší hlad nějakej avotoast nebo bunbo a na velkou chuť na sladký jednoznačně banana bread s burákovým máslem a ovocem.

Některý místa si prostě říkaj o fotku. Akorát photoshopovat tu špinavu zeď se mi uplně nechtělo. :D

Kubova mě odhadl naprosto správně. :D

Ale nemyslete si, nechodím se do fitka válet (aspoň většinou teda :D), aktuálně kombinuju silový tréninky ve Fitinnu, občasnej HIIT, poměrně častej běh nebo brusle a pravidelný workouty v ERS gymu. Jedno vedle druhýho si strašně užívám a jsem hrozně ráda, že jsem konečně zas najela na nějakej režim. 

Ráda bych řekla, že se mi daří se krotit v jídle, ale vzhledem k těmhle fotkám byste mi to asi uplně nevěřili. Nicméně, rozdíl tam rozhodně je. Minimálně v tom, že když vím, že si budu dávat něco většího, zbytek dne se krotím. A troufám si říct, že to funguje mnohem víc, než hrotit každý sousto a bejt z toho nervní.

To samý alkohol, žejo. V létě to k tomu svádí ještě víc, tak proč to hrotit. Navíc na většině blogerských akcích jsou teď nejen welcome drinky, ale prostě drinky all-event-long. No a na takových akcích se s holkama pravidelně zdržíme o trochu dýl, než jsme třeba měly původně v plánu. FAKT DIVNÝ. 

Třeba v Tretters nás naučili pít Cointreau Fizz, což si teď dávám pokaždý, když na to někde narazím.

Outfitové okénko nemůže chybět ani v květnu. Je ale o dost chudší než dřív, protože jsme přestěhovaní do patra, kde je jiná koupelna a nedá se tam fotit. Takže občas seběhnu za kolegama o patro níž, ale denně to dělat nemůžu, žejo. :D

Krásnej event pro nás uspořádal EOS. Jednalo se o ranní jógu v novým studiu na Andělu. Brutálně jsme se zapotily, já byla v šoku z toho, jak je jóga náročná, omrkly jsme novou kolekci Pumy a nechaly se nakrmit výborným avotoastem a ovesnou kaší z mandlovýho nemléka. Jojo, EOS to umí. 

Světe div se, byla jsem i v Hradci. A že to tam teď pěkně zanedbávám a pořád se mi stejská po našich nebo po těhlech dvou chlupáčích. Teď jsem je dokonce měla mít v Praze, ale vlezlo mi do toho něco, co se nedalo odmítnout a tak jsem psí návštěvu odložila na později. 

Vlézt do Zary je peklo. Člověk nikdy neodejde s prázdnou, nechápu to!!!



Zahrádka v Cacau je v tomhle horku dost často naše útočiště. Něco na zub, jablečno-citronovo-zázvorovej fresh a ideálně ještě Hugo Spritz. To jó! ♥

Nově objevenou dobrotou je pro mě Oxotea. V dobách Bubbleology jsem tomu odolávala, přišlo mi to cílený na děti a přestože mě praskající kuličky a tapioka bavily, nějak jsem ty sladký pitíčka konzumovat nechtěla. Teď je to ale uplně jiná písnička. Alex mě totiž naučila na variantu zelenýho čaje s rozmixovaným mraženým ovocem. Neslazený, samozřejmě. Bez sirupu, bez jakejchkoliv přísad. Akorát tý tapioce teda neodolám, ale nechávám si ji ještě předem propláchnout ve vodě. Schválně zkuste, kombinace zelenýho čaje a lesních plodů s acai je uplně top.

Trošku větší novinkou, než novej oblíbenej letní drink, je tetovačka. Šla jsem na dobarvení mých starších motivů, aby mi to celý barevně ladilo a den před termínem mě napadlo, že bychom jednu z těch mnoha čar mohli protáhnout až na druhou ruku. Tu rozhodně nechci mít barevnou, ale minimalistická čára se mi zdála jako fajn nápad, tak jsem to další den před Danem nadhodila. Chytil se ihned, načmáral na mě něco trošku jinýho, než jsem čekala, ale zároveň něco, s čím jsem se okamžitě sžila a o pár hodin později jsem byla celá zabalená ve fólii a s ještě širším úsměvem na rtech, než jsem čekala. 

A tady dárečky od Douglasu. ♥

A další letní obsese. Acai bych mohla jíst každej den. A když říkám každej, opravdu myslím každej. A vlastně vůbec nechápu, že to má někdo nějak jinak. 

I těch zmrzlin padá víc, než by bylo normální si myslim. Nejen, že mám vždycky v lednici Haagen Dasz slanej karamel (a to nejen u sebe, ale třeba i tam, kam chodím na návštěvy :DD), ale otevření nový Créme de la créme na Národní taky nepřispělo mýho zdravějšímu režimu. Tomu prostě nejde odolat. Takže se o to ani nesnažim.

Těm bystřejším z vás asi neuniklo, že jsem pár dní žila s krátkejma vlasama. Rozhodla jsem se na pár dní sundat prodlužko, zjistit stav vlasů po jeho půročním nošení a zkusit, jestli bych léto nezvládla jako krátkovlas. Zničený konce mi střihnul Delikvent, kterej je kromě mojí Martiny jedinej, koho nechám na svý vlasy sáhnout a já uznávám, že třeba dva dny mě to fakt bavilo. Ale pak už jsem byla jenom nešťastná, že je s tím hrozně práce, že se cejtím jako mimino a tak. Prostě hysterická holka, vždyť to znáte.

Acai jsme mimochodem vyzkoušeli i v Bistru Lovely Day, kde je to fakt krásný, ale Acai si dejte radši v Cacau, fakt se to nedá srovnávat.

A já se zas vrátila k dlouhejm vlasům.

Typický snídaně z Café Jen, kde  to maj vždycky hrozně zajímavě nakombinovaný a ještě nikdy jsem tam nezažila stejnou nabídku. Jestli se někdy z Korunní odstěhuju, tyhle místa "na dochoz" mi budou chybět nejvíc.

S Alex jsme si taky střihly jedno randíčka v řecký restauraci na Žižkově a pro mě, která miluje Halloumi sýr, grilovanou zeleninu a tzaziky, to byl ráj na zemi. Mňam!

A na závěr jeden šťastnej ksichtík z eventu Nepressa. Tak si říkám, že květen byl na skvělý blogerský akce dost bohatej. Nejdřív EOS, pak Nespresso a nakonec Instax, o kterým jsem psala rovnou celej článek. Nepresso akce se konala v Kayak beach baru na Naplávce a my jsme v rámci ní ochutnaly mix espressa s malinovou limonádou (♥), vyzkoušely si paddleboardy a ještě se nechaly svézt lodí.

Ne že by se nám tohle nezamlouvalo častěji!

A sladká tečka na závěr, tak. Tipuju, že jste kvůli tomuhle nádhernýmu větrníku zapomněli na všechno, na co jste chtěli v komentářích reagovat. Chápu to! :D