CO MI POMOHLO PŘI COVIDU

Protože ty dva týdny, kdy jsem ležela doma s covidem, byly jedny z nejnáročnějších, jaký si vůbec za poslední roky vybavuju, chtěla jsem vám sepsat i na blog tipy na věci, co mě udržovali v ne uplně zhrouceným rozpoložení. Asi už máte z mých článků navnímáno, že bejt sama je pro mě většinou peklo. Jasně, občas si ráda odpočinu, ale ne 14 dní, kdy to mám povinný a většinu toho času je mi navíc tak zle, že jediný, co bych potřebovala, je pohladit po vlasech a dostat pusu na čelo. Nebudu ale zbytečně sentimentální, přežila jsem to a teď budu mít snad aspoň nějakou dobu imunitu. 

Abyste ale pochopili, proč dávám zrovna tyhle tipy, zopakuju, co už jsem psala na Instagramu. Měla jsem vysoký horečky, co nešly pár dní srazit ničím, neustálý zimnice, kašel, co nebyl žádný jemný pokašlávání, ale pravej opak, v krku místo uzlin golfový míčky a trvalou bolest hlavy. Díky tomu všemu jsem nebyla schopná dělat  vůbec nic a zároveň jsem nemohla spát, protože mě budily ty horečky a kašel. V noci jsem teda jen v posteli čekala na den a přes den jen ležela a koukala do stropu, protože koukat do jakýhokoliv displeje nebo knížky znamenalo okamžitě vyšší teplotu. Neměla jsem sílu stát na nohách, po cestě na záchod jsem se motala tak, že jsem se přidržovala věcí okolo a zvládala jsem do sebe první dny dostat jen borůvky a litry čaje. Kontrolní hovory s blízkejma jsem nebyla schopná udejchat dýl než pár vteřin a když na mě přišel breakdown, musela jsem se sakra rychle zklidnit, protože jsem při pláči nemohla dejchat vůbec. 

Nebyla to sranda. Fyzicky ani psychicky. Na první místo teda dávám ultimátně uklidňující věc a to poslouchání audioknih. Já moc ráda čtu a držím v ruce fyzickou knihu (třeba čtečku u mě nikdy nenajdete), ale teď to prostě nešlo a tohle byla varianta, jak něčemu věnovat pozornost a zároveň se necítit hůř. V knihovně jsem měla jednu detektivku a Malýho Prince, kterýho si teď ještě pouštím vždycky před spaním a je to můj nejhezčí rituál za poslední měsíce. Malý Princ je nádherně namluvená knížka od Vojty Dyka a Taťány a poslouchá se to opravdu kouzelně. 

Druhou záchranou pro mě byly puzzle, který jsem si prozíravě objednala týden předtím, než jsem onemocněla a zhruba tak 3 dny mě držely při životě, protože jsem se soutředila jen a jen na ty kousíčky. Navíc jsem si k nim pořídila rám a teď si je někam pověsím, protože jsou vizuálně uplně božský. Dostala jsem spoustu dotazů na to, kde jsem je sehnala, tak přidávám link i sem - Pucle Pucle. 

Co mi hodně fyzicky pomáhalo byl masážní váleček vychlazenej z lednice. Mám ho tam trvale uklizenej a nejčastějc ho používám po ránu, když se cítím hodně otekle nebo když mám kocovinu. Při horečce je to ale taky naprosto skvělý, kam se hrabou studený obklady. A protože na něm ujíždím už několik měsíců, vzala jsem při svý poslední objednávce jeden navíc a udělala o něj na IG soutěž. A zájem je o něj evidentně dost velkej. 

To, co mi reálně pomáhalo nejvíc, bylo moje okolí. Kamarádi, kteří mě neustále kontrolovali, naši, kteří mi vozili jídlo, lidi, co psali, že na mě myslej a nabízeli mi s čímkoliv pomoct. I cizí lidi. Jedna slečna, která mě sleduje na Instagramu, mi poslala tuhle dávku freshů a smoothieček, protože sama covid měla a říkala, že jí hrozně vyhovovalo, že mohla pít i nějaký přirozený vitamíny a ne jen v pilulkách. Tohle gesto mě uplně rozložilo.

Co se týká další medicíny, chci vám dát dva tipy. První jsou bylinkový čaje Sonnentor. Na jejich obchůdek jsem narazila náhodou a protože už mi nebylo dobře, koupila jsem si Kuc-kuc a pak jeden na uklidnění večer před spaním a ten je teda chutově dokonalej. Ten na kašel je spíš takový roztomilý placebo, ale jsou moc dobrý. Co ale myslím fakt vážně je na další fotce - Vicks. Ten mi byl doporučen už dřív na nachlazení a byl ve finále to jediný, co mi dokázalo srazit teplotu a díky čemu jsem mohla spát. Nefungoval mi ibalgin, paralen, nic, jen tenhle nápoj. Tak předávám tip dál, protože já popravdě nevim, jak bych to bez něj přežila. 

Ty dny, kdy už se mi začínalo dělat líp, jsem si strašně užívala vany a četla si v nich. A zkoušela různý Lush bomby, který mi Lush poslal jako dárek s přáním brzkýho uzdravení. Jen mi teda bylo líto, že je necejtim...

O tom, že Korika masky patřej mezi ty nejkvalitnější na trhu už jsem vám říkala. Pořád jich mám v lednici nastřádanou zásobu a při horečkách mi taky dělaly velmi dobře. V podstatě to byl studenej obklad, kterej navíc vyživoval pleť - a ta to potřebovala. Kdyby vás plátýnkový masky zajímaly nějak víc (měly by, protože to je nejlepší selfcare), tak tady jsem o nich psala celej článek.  

No a když se mi vrátila chuť a čich, což naštěstí bylo po pár dnech, začala jsem si zase strašně užívat jídlo. A bez horeček taky koukání na seriály a filmy. Třeba Queen's Gambit se mnou hýbalo slušně. 

No a teď... Teď si užívám všechno. Fakt. A doufám, že mi to vydrží. Jsem najednou mnohem vyklidněnější a víc vnímám to, jaký lidi mám kolem sebe a kdo tady je, když je to potřeba. Všechno zlý je k něčemu dobrý, jak se říká. 

I tak vám ale každopádně přeju, ať se vám coviďák vyhne, dávejte na sebe pozor, fakt to není žádná sranda. Buďte opatrní, jezte vitamíny a nevystavujte se zbytečně rizikovejm situacím. A doufejme, že se brzo zase otevřou naše oblíbený místa, bude bezpečný se na nich setkávat a lidi přestanou mít strach o svoje zdraví i finanční zázemí. Byl to dlouhej rok.