ONE DAY IN AMSTERDAM

Zdravím Vás při neděli z postele, zachumlaná v peřině, kde trávím skoro celej den, protože uplynulý den a dvě noci mě naprosto vyčerpaly a Vám teď chci o tom všem napsat. Teď, protože jsem plná dojmů, teď, protože se mi splnil další výletní sen, teď, protože mám z toho všeho strašně moc dobrou náladu. Kdo sleduje můj instagram, rozhodně mu nemohlo uniknout moje včerejší spamování přímo z místa činu - Amsterdamu, města hříchů, nádherný architektury, dobrýho jídla a do očí bijících kontrastů. Amsterdam byl vysoko na seznamu mých must-see míst, takže když se nám s Domčou naskytla možnost vyrazit tam s Eurotrips na jednodenní výlet, neváhaly jsme ani minutu.

A vezmeme to pěkně od začátku.

Autobus jsme měli pohodlný, nicméně jet v něm nějakých 11 hodin a neustále se snažit hledat aspoň trochu vyhovující polohu ke spánku a do toho každý 3 hodiny stavět na benzínkách, budit se, mýt si zuby společně s 10ti dalšíma lidma u jednoho jedinýho umyvadla a naivně si na benzínce ve Starbucks automatu objednat chaiteačko (který bylo JENOM teplý mlíko, díky čau) nebylo uplně lehký a pozitivně nabíjející. Nejsme ale žadný princezničky, takže jsme to samozřejmě zvládly a karma se nám odměnila tím, že okamžitě po příjezdu do Amsterdamu přestal ten liják, co trval celou noc (a na náladě nám OPRAVDU nepřidával!) a vykouklo na nás po chvíli i sluníčko a modré nebe.

Výlet s Eurotrips je postavenej docela jinak, než klasický zájezdy s cestovkama. A to jak cenově, tak programově. Vedou to mladí kluci, kteří vědí, co jejich mladý kamarády baví a co jim mají nabídnout. Výlet teda probíhá tak, že máte naprosto volnou ruku v podobě toho, jak chcete svůj čas ve městě strávit a oni jsou víc než ochotní Vám dát jakýkoliv doporučení, rady a kamkoliv Vás rádi doprovodí. Nemáte ani nejmenší povinnost setrvávat někde se skupinou a obcházet památky, pokud Vás to zrovna neláká. Nás to teda jako většinu lidí nelákalo, takže potom, co jsme autobusem projeli město křížem krážem, abychom se zorientovali, jsme se se skupinou rozloučily a šly si po svém, respektive šly jsme prostě rovnou za nosem tam, kde se nám to zrovna nejvíc líbilo.

První zastávka bylo klasický fotící místo, kde se ale nedá vyfotit bez dalších x lidí v záběru. 

Klužiště, to bylo něco pro mě. 

Jedno z prvních míst, kam jsme zalezly, bylo obchodní centrum, aby si Domča koupila šálu. Tu si nekoupila, protože bylo všude milion lidí, obrovský prostory a nálada na nakupování nulová, haha. Ovšem tenhle vznášející se strom nám vyrazil dech.

Nejvíc nejhezčí fotka. Amsterdam mě okouzlil na první pohled, vlastně hned při vjezdu do města. Ty baráčky, ty kanály, ti neuvěřitelně styloví lidi všude okolo. A kola. Hodně kol jsme s Domčou obě čekaly, ale že jich bude až tolik, to nás teda dostalo. Byly všude. Ale opravdu VŠUDE. A kouzlo to teda mělo neuvěřitelný.

Každej tenhle pohled jsem si neuvěřitelně užívala. To prostě jinde neuvidíš.

Hledání volný kavárny, která by se nám líbila, jsme vzdaly poměrně rychle a zakotvily to klasicky ve Staru, kde byla konečně ukojena moje chuť na chaiteačko, navíc jsme se mohly napojit na wifi, hodit něco na instagram a hlavně stáhnout mapy, abychom trefily i na nějaký určitý místa.

Nejlepší uličky!

Květinovej trh, kterej jsme nemohly vynechat. Uplně unešený jsme z něj ale nebyly, o to spíš, když nás z tama pán kvůli focení vyhodil :D

Kromě hlavních ulic plných lidí jsme procházely i zapadlý uličky plný roztomilých restaurací a coffee shopů, ze kterých se valila všudy přítomná vůně/smrad marihuany a dalších omamných látek. Díky tomu jsem si rychle uvědomila, že v Amstru bych teda opravdu žít nechtěla, protože z těhlech dýmů se mi nedělá zrovna dvakrát dobře, haha, jsem čajíček.

Co nám ale moc dobře udělalo, jsou nepochybně tyhle vynikající hranolky, kterým jsme s Domčou neodolaly, vzhledem k tomu, že je venku jedl snad každej druhej.

Není to překrásný?! <3

Odolávat jsme musely pořád něčemu, hlavně já a můj mlsnej jazýček. Tyhle výlohy byly pro mě vyloženě traumatizující!

No a tak jsem pak nakonec neodolala a moje volba padla na churros, který jsem si oblíbila i v Praze a i tady jsem z nich byla nadšená, totálně přeslazená a přecpaná. Klasika.

Outfit mám pro Vás i v samostatném článku, na ten si ještě chvíli počkejte, zatím snad jen to, že jsem se snad poprvé oblíkla na výlet ideálně k počasí a většinu času mi ani nebyla zima. YES, ve dvaadvaceti sem na to konečně vyzrála!

Po několika hodinách toulání po městě jsme se sešly se skupinkou a delegát Dan nás provedl i místama, na který většinou turistická noha nevkročí. Všichni jsme tak prošli další zapadlý uličky, obdivovali ty nejvíc roztomilý pekařství a poslouchali historky z výletů celý obrovský #eurotripsfamily.

No a přestože jsme holky počestný, okamžitě jsme odsouhlasily i tour de coffee shopy a nejen to...

Red Light District, kterej byl asi jedním z největších zážitků. Akorát to nemyslím zrovna v pozitivním smyslu. Spíš jsem byla neuvěřitelně v šoku nad tím, jak to tady funguje. Vzhledem k tomu, že patřím k tý části lidí, co považují sex za něco docela posvátnýho, intimního a hlubokýho, mě to opravdu docela zasáhlo a nějak se z toho doteď nedokážu vzpamatovat. Jak ty holky jako žijou? Jak si sebe vážej? 

Ulička plná červených luceren, na rohu nejstarší kostel v Amsterdamu a v další ulici mateřská školka. To je Amsterdam.

No ale když už jsme tam byly, tak nás zajímalo všechno. Třeba i takovýhle obchody, kam nás Dan raději poslal samotný a čekal na nás venku :D

Prso na zemi - poď to vyfotit, jasnej hashtag #fromwherewestand!

Strašně mě bavilo, jak se se setměním celý město změnilo. Asi to tak chodí všude a tady by mě to nemělo už vůbec překvapit, ale bylo to až kouzelný, fakt. 

Poslední chvilky v Amstru jsme strávili na skupinové projížďce lodí, viděli město zase z jiných úhlů a vlnama a deštěm se nechali ukolíbat skoro až ke spánku.

Na závěr můžu říct to, že kromě šílený únavy cítím i neuvěřitelnou radost a vděk, že jsem si mohla splnit další cestovní sen. Amsterdam dokonale splnil všechna moje očekávání a za mě je to rozhodně město, kam se vyplatí podívat, přestože žít bych tam nechtěla. Moc děkuju Domče za super společnost a Eurotrips za takovou možnost a perfektní vycházení vstříc všem našim prosbám a požadavkům.

Stejně mě fascinuje, o kolik bohatší je člověk s každým novým poznaným místem a s každým novým městem se ujišťuju v tom, že přesně tohle je to, co mě táhne a že bych takhle nejradši procestovala každej kousek světa. A pak se hezky vrátila domů, žejo, však mě znáte.

No prostě... Bylo to báječný a já už pomalu pokukuju, kam mě autobus s klukama v modrých mikinách poveze příště!