WEEK IN PICTURES I.

UPDATE: Tenhle článek jsem psala včera večer v posteli. Šťastná, v bezpečí a vděčná za všechno. Dnes ráno jsem se vzbudila, klasicky otevřela instagram a projela mnou husí kůže, když jsem si uvědomila, že každej jeden příspěvěk obsahuje hashtag #prayforparis. Bála jsem se otevřít internet a podívat se, co se stalo. Je neuvěřitelný, co se v dnešním světě děje. Co se děje zatímco já si užívám každou minutu každýho dne. Co se děje lidem, který byli do tý osudný chvíle třeba uplně stejně šťastní jako já a je mi z toho tak strašně fyzicky špatně. Podle mě se s tím bojovat nedá. A tak si můžem jen opravdu naplno užívat každej další den, nekazit si náladu hloupostma a být vděční za všechno dobrý, co kolem sebe máme.
Jen jsem sem chtěla vložit takovej úvod, protože jinak tenhle článek tak nějak sálá štěstím a to se nejspíš momentálně nehodí. Anebo naopak hodí, protože ty hrůzy teď budem číst ještě dlouho uplně všude.

Tak jsem se rozhodla, že mezi kategorii Diary days zařadím i všem známý Week in pictures. A dnes tady máme rovnou první takový. Ty pražský týdny jsou totiž tak výživný, že se nejde o to nepodělit. Víkend trávím na chalupě mimo wifi a pravděpodobně i signál, takže trošku detox, čas na čtení voňavý knížky a nějaké to studium. A k tomu si budu samozřejmě v hlavě vzpomínat na tyhle chvilky, o kterých právě budete číst
.

Začala bych outfitem, ve kterým momentálně všude cestuju, chodím na poštu, na nákup a další pochůzky, kdy se chci a můžu cítit uplně pohodlně a volně. A protože i tohle jsem já - skoro nenamalovaná a s neupraveným drdolem, v teplákách a nejlepší mikče, řekla jsem si, že Vám takovej outfit taky cvaknu. To byl jeden důvod. Druhej byl ten, že jsem Vám chtěla ukázat právě tuhle mikinu a boty, což jsou dva moje vysněný kousky, který se mi podařilo sehnat společně na Ringit.cz. No a třetí důvod je ten, že jsem prostě teď fakt spokojená a po dost dlouhý době nemám potřebu být pořád a každý den uplně vyfintěná a snažit se na někoho působit v tom nejvíc nejlepším světle. 

Tuhle princeznu bych taky fotila pořád. Má neuvěřitelný pózy a pokaždý se nejvíc nasmějem. Nejen při focení. Tuhle holku mi seslal nějakej anděl, nevím, co bych si bez ní už počala a jsem fakt totálně vděčná za to, že ji mám ve svým životě. Ňuňuňu.

Kam na jídlo v Praze? U mě jsou jen dvě možnosti - YamYam a Vyšehradě nebo jakýkoliv sushi. A protože ten Vyšehrad mám kousíček, prostředí se mi maximálně líbí a navíc je novej jídelní lístek, ze kterýho potřebuju vyzkoušet asi tak úplně všechno, jsem tam teď každou chvíli. Nejradši utrácím za jídlo, vždyť už mě znáte, ne? Tohle nahoře je mimochodem mix předkrmů. Pro dva akorát.

Při večeři jsem si řekla, že bych si pro jednou mohla dát drink. Tohle vynikající mojito ale způsobilo to, že nezůstalo u jednoho a tak se pak pokračovalo ještě pěkně na Dlouhou tančit.

Vařím. Sice jen snídaně, ale jo. A tahle zrovna!! Stejně dobrá jako na pohled, takže bacha na mě. #dominictathechef

Strašně mě baví fotit nový a nový lidi. Třeba mojí Klárku. Klárku, která mě na gymplu totálně kazila, všechno špatný jsem poprvé dělala s ní a teď mě vozí z Prahy domů autem a já miluju její malou berušku. Fascinuje mě, jak se lidi okolo mě vyvíjej a nejradši to sleduju.

Labutě mám ráda. Ale zdálky a když jsou na vodě. Tahle zrovna během focení s Klárkou vylezla na břeh a šla směrem k nám. Byla obrovská. A SYČELA. 

Z toho novýho menu... Kalamáry a krevety s avokádem, rajčatama, banánem a mátou. NEJLEPŠÍ, rozhodně to zkuste, obojí je vedený jako předkrm.

Lucka s Nikčou měly autogramiádu svojí knížky, tak jsme je s ostatníma blogerkama přisly podpořit a já jsem jim vybrala tyhle nádherný fialový tulipány. A nevyfoť se s nima, žejo :D

Mám věnování a srdíčka, héč héč.

Všude samý blonďatý krásky!

A po autogramiádě jsme pokračovaly na další akci. Tou byly narozeniny Footshopu, kde to byla taky slušná pecka a nejvíc jsem byla hotová ze všech těch přestajlovanejch lidí okolo. Ale večer super, zase, všechno je to tak super, že už mě to ani nepřekvapuje. Prostě Praha.

Po tom, co na mě obden koukaly na instagramu tyhle lívance, jsem si domluvila rande v Louvru a prostě si je konečně dala. Sice jsem myslela, že jsem přeslazená tak na týden, ale byla to dokonalá snídaně. Horký maliny, domácí lívance, šlehačka a kakao. Achjo, chci zas. Jo a příští článek bude o cvičení, kdyby Vás to zajímalo :DD.

Včerejší ráno jsme s holkama strávily v novým Tigeru na Černým mostě a královsky jsme se u toho bavily. Myslím, že pán, co nám prezentoval obchod a různé kolekce, z nás málem zešílel, protože jsme si všechno zkoušely, všechno fotily a pořád se chechtaly. 

Kupte mi někdo toho jednorožce, prosím!!!

A Domče plameňáka, ještě větší prosím :D

Vánoční limitky já můžu a je to tak asi jedná věc, která mi připomíná, že se blížej Vánoce. V obchoďákách se nad vánoční výzdobou směju a vedle toho se STRAŠNĚ MOC těším na výlet do Drážďan na trhy!

No a po celém náročném pražském týdnu nebylo nic lepšího, než se sebrat a dojet si na úplnej okraj Prahy, projít se lesem a posedět u Hostivařský přehrady na mole. Teplý sluníčko, zimní větřík a labutě. Docela romantika, ne?