BOMBA V REGIOJETU?

Je pátek ráno a já se dnes chystám odjet na víkend do Hradce. Kufr jsem si zabalila už včera, abych ho ráno jen čapla a ponechala na nádraží v úschovně, abych se nezdržovala další cestou do bytu. Dopoledne trávíme s Kubou v Coffee Room na dokonalým brunchi a pak pokračuju do Hubu za mejma elitkama. Dlouho jsem je neviděla a tak nám pusy pěkně jedou, probíráme novinky pracovního rázu i toho soukromýho. Na poslední chvíli si zamlouvám vlak v 16:44 a po cestě se ještě stavuju pro kafe. Zvažuju i jídlo, ale to bych musela jet o hodinu dýl a to já s tím jídlem radši počkám až do Hradce, vždyť je to jen hodinka a o to budu dřív s pejskama.

No jo.

To jo.

To jo, TY VOLE! 

Hned po usednutí na mý místo v žlutým vlaku Regiojet si nasazuju sluchátka a hltám nový díl Chirurgů. Pár minut za Prahou zastavujeme, hlášení nevěnuju pozornost, protože dobře vím, že vždycky říkaj, že se na něco čeká a že nikdo nemá vystupovat z vlaku. Když už mi sluníčko svítí do očí moc dlouho z jednoho úhlu, uvědomím si, že stojíme už 15 minut a kolem nás projíždí jeden vlak za druhým. Ještěže mám nabitej notebook a stažený seriály, říkám si, když přes sluchátka rozeznávám, že zas něco hlásej. Co zrovna řeší Arizona s doktorem Weberem mě v tu chvíli zajímá víc. Ovšem to, jak se po sobě začnou najednou vyděšeně dívat moji spolucestující, mě donutí sluchátka sundat a zeptat se, cože se to děje?

"No...je tady prej nahlášená bomba", není uplně odpověď, kterou chcete při pátečním odpoledni slyšet. A následující hlášení, že se máte urychleně evakuovat pryč z vlaku a zavazadla nechat uvnitř TAKY NE.

10 vagónů plných cestujících, natěšených na víkend, teď se zasmušilými výrazy vysedá z vlaku v městečku/vesnici Úvaly. Z aut okolo vyskakují policisté se psy a hned za nimi doráží několik hasičských aut. Policie nás tlačí čím dál dál od vlaku a napíná pásku. Místo činu! Hmmm, to bude asi dlouhý. 

Nádraží v Úvalech je ochromeno návalem nečekaných cestujících a ti, co odsud zrovna nevědomky chtěli někam jet, mají taky smůlu. A ti, co by tu měli vystoupit z jinýho vlaku, tak taky. Všechno jen projíždí. 

Řekněte mi, proč by někdo dával do vlaku bombu a pak ji nahlásil, aby nevybuchla? To nedává smysl, ne? Neslyšela jsem o tom, že by některá z těhlech anonymních výhružek měla reálnej základ, nicméně zůstávám poblíž a sleduju, co se bude dít. A očekávám nějaký informace. Informace nikde, jen většina policajtů ve vlaku. O hodinu později se stmívá, kluk vedle mě stříhá pár natočených záběrů z evakuace a nahrává to na server Novinky.cz, telefon mi ukazuje 15% baterky (jedu přece jen domů, nemusím ho nabíjet, tu hodinu mi vydrží!), začíná mi kručet v břichu a proklínám se za to, že jsem si vzala jen mikinu s koženou bundou (protože přece jen pojedu vlakem, nikde venku moc nebudu :DD). Po hodině a půl vzdávám jakýkoliv čekání na info a s drkotajícíma zubama se odebírám do vestibulu pro nákup jízdenek, kde je hlava na hlavě a polovina těch hlav navíc chlastá víno z vinotéky naproti. Já se jim vlastně ani nedivím.

Po dvou hodinách strčí dovnitř hlavu policajt a zahlásí, že cestující z vozu 8 si mají dojít pro zavazadla, která budou po jednom prohlídnuta psy. Další dvě hodiny tedy probíhá tato činnost, kdy po jednom otevíráme své kufry, necháme do nich nahlédnout policii a psy. 

"Řekne nám někdo, co se bude dít? Jestli pojedeme dál, až se všichni zkontrolujou? Nebo jestli si máme jet po vlastní ose - a jak to máme udělat, když tady nic nestaví?"

"Nevím, já fakt nevím, snad pojedete, když se nic nenajde."

Po dalších dvou hodinách - už jsme tedy na čtyřech - dostáváme pokyn k opětovnému nalodění a vyrážíme na cestu. Z reproduktorů zní krátká omluva za komplikace a já si hledám nějaký info online. Na faceboou samozřejmě nic není, jen naštvaný reakce postižených cestujících, kteří také neměli žádné info. V tiskové zprávě vyšlo jen prohlášení, že se vše řeší co nejrychleji a že je o cestující postaráno a že hned po nástupu dostanou tekutiny na zahřátí a budou jim nabídnuta řešení ohledně navazujících spojů.

AHA.

Kávovar ani varná konvice nefungují díky dlouhé odstávce vlaku. Teplý tekutiny teda nikde. Ohledně navazujících spojů samozřejmě taky nikdo nic neřeší. Croissant si musím zaplatit a ještě mi ani není zaručeno, že mi ho stihnout donést. Info o vrácení jízdného? Jakýkoliv info? Jakákoliv péče o cestující v krizový situaci? 

Naprosto nezvládnutý. 

Vím, že se takhle "bomba situace" týkala asi 5ti vlaků, co měl zrovna Regiojet na trati, možná (doufám!) to někde bylo zvládnuto líp, ale náš spoj byl teda děs. Je mi jasný, že takovouhle situaci nejde ovlivnit, ale ať šlo o nějakýho debila, co chtěl stovkám lidí znepříjemnit den nebo o konkurenční boj, určitě jsou způsoby, jak takovou situaci zvládnout lépe, než nechat cestující čekat v zimě 4 hodiny na nástupišti bez jediný informace. Táta dokonce volal na centrálu Regiojetu, aby zjistil info, kdyby se mi ten telefon fakt vypl a ani tam mu nebyli schopní NIC říct. Nebo vlastně jo, řekli mu, že náhradní dopravu organizovat neplánujou. Tak já už nevim fakt.

───────────────────────────────────────────────────────────────

Co vy? Stala se vám nějaká taková nepříjemná událost? Podělte se se mnou v komentářích, jsem zvědavá, protože už včera mi vás spousta psala na instastories, takže to asi až tak ojedinělý nebude :D.