MŮJ DOKONALÝ NAROZENINOVÝ DEN

Tak je mi 24 a je to pěkně divný. Připadám si najednou až moc dospěle a pořád se na to nějak necítím. To, že mě příští týden čeká poslední školní vyučování mi moc nepřidává :D. Na druhou stranu je uplně neskutečný si uvědomit, kam jsem se v posledních dvou letech posunula a musím se za to poplácat po rameni. Ale dost s nostalgií, na tu bude čas někdy jindy. Dnes vám totiž chci povyprávět o včerejším - narozeninovém - dni, kterej byl naprosto dokonalej. Stihla jsem toho strašně moc a užila si každou minutu.

Každej dobrej den začíná dobrým vyspáním, proto tentokrát budík nezvonil. Na snídani jsme si zašli až o půl jedenáctý a to rozhodně má něco do sebe, haha. Natož když jsme jeli tramvají a pozorovali ranní Prahu v tom nádherným počasí. A já byla nadšená z toho, že je počasí na culottes a džísku.

Kuba mě vzal do Café Savoy. Tam jsem chtěla už dlouho, ale vzhledem k těm cenám jsem to pořád oddalovala a čekala na nějakou speciální příležitost. No a to narozeniny beze sporu jsou, že ano. 

Prostředí je nádherný, trošku snobárna, ale to asi každej od restaurací Ambiente čeká. Je to drahý, je to krásný a je to výborný. Když vám řeknu, že ty tři sázený vajíčka postrouhaný černým lanýžem stály bezmála 200,-, asi se zhrozíte. Taky jsem se zhrozila, na druhou stranu ale kdy jindy, než na narozeniny si to dopřát. A bylo to opravdu naprosto vynikající. Nevím, jestli máte s věcmi s lanýžem zkušenost, ale já je miluju ve všem - od sýru, přes vajíčka až po tatarák. Mají ale opravdu výraznou vůni (možná se spíš hodí smrad :D) a Kubovi to voní i chutná jako zemní plyn :D Takže trpí pokaždý, když si to někde dám já, haha. On si teda dal míchaný vajíčka a k tomu jsme oba zvolili jako sladkou část francouzský tousty s ovocem. Ty byly taky vynikající, akorát nálož cukru jak blázen, oba jsme pak byli uplně utlumení.

#foodporn

Po snídani, co byl skoro oběd, jsem šupajdila do práce. Tam skoro nikdo nebyl, protože hodně lidí má ve středu homeoffice, ale na stole na mě čekal jeden sladkej dáreček - proslulý tiramisu. Mňam! Dokonce i v práci jsem si to užila, dělala jsem plány na novej měsíc a upravovala fotky a to je jedna z věcí, co mě baví nejvíc.

Po práci mě vyzvedl Kuba, stavili jsme se na první letošní iced latté a vyrazili na Matějskou. Nikdy jsem tam nebyla, loni jsme se tam tak dlouho chystali, že nakonec skončila dřív, než jsme si na to našli čas a letos už mi to teda nemohlo uniknout.

Kuba mi od začátku povídal, na čem všem kdy byl a mně se dělalo špatně jen z pohledu na ty atrakce :D. Ale ta atmosféra mě hnedka vtáhla do dění a pořád jsem si tak nějak potancovávala a smála se na plnou pusu.

Jakoby tohle emoji hovínko jsem strašně chtěla. Nakonec jsme šli ale střílet z pušky a z luku, kde ty výhry byly jiný, tak třeba někdy jindy :D.

První atrakce, na kterou jsme šli, byl 50ti metrovej řetízkáč. Myslela jsem, že to bude totální pohodička, výhled a klídek. NO NEBYL :D Fakt rychle jsme vystoupali nahoru a fakt rychle se točilo. Polovinu jízdy mi trvalo, než jsem se hodila do klidu, nebyla v křeči a nepřemýšlela, jestli mi je blbě nebo to zvládnu :D.

Nakonec to ale byla bomba a dokonce jsem vyfotila Stromovku!

Pak jsme šli střílet. Nejdřív Kuba vybral luk, koupil 6 šípů a šel na to. Po třech neúspěšných střelách to půjčil mě a co se nestalo? Hned první střelou jsem praskla cílovej balonek. Druhá špatně a třetí další balónek. Normální Legolas si myslim! S lukem jsem se naučila na táboře, tak asi dobrá průprava a nezapomíná se to. Na Kubovu obranu musím říct, že kdybych za sebou měla trénink rukou, tak bych asi taky byla marná, naštěstí jsem jen seděla v práci a ruce tak měla ready na přesný míření.

Ta radost prostě :D

Na luku se nám výhra nezdařila, bylo totiž třeba trefit 4 balónky na 6 pokusů a tak přesní jsem nebyli, i když jsme to zkoušeli hned dvakrát. Další pokus byl teda potom regulérní střelnice. Protože z poutě si přece člověk musí odnést růže! Kubovi to šlo ještě hůř než ten luk, tak jsem si první růži vystřelila sama a zas na první pokus, haha. Šikovná Domča. Druhou jsem jen tak štrejchla a Kuba jí pak dorazil. A třetí jsme dostali asi za to, že jsme slečnu bavili :D.

Bunda a kalhoty - ZARA / triko - CALVIN KLEIN / boty - ADIDAS / kabelka - ZOOT

Kromě řetízkáče jsme byli ještě na Crazy Mousse a na Break Dance nebo tak něco. Obojí bylo uplně šílený, házelo to s náma, ječela jsem jak blázen a byla vysmátá tak, jak dlouho ne. Fakt jsem si celý tohle odpoledne strašně užila a zůstával mi rozum stát nad tím, na jaký zabijácký atrakce lidi choděj. Mě by nedostal nikdo na nic, kde visím hlavou vzhůru nebo co mě vystřeluje někam do vzduchu, uuuuh.

No a večer jsme se přesunuli do Monarch gastrobaru, kterej jsme už měli vyhlídnutej díky nabídce tapas. Je to přímo v centru města a dokonce jsme se vešli i bez rezervace, což byl trochu risk, ale nechtěla jsem se vázat na nějakej čas a spěchat z pouti, žejo. Prostředí bylo ještě hezčí než jsme zvenku čekali, cítila jsem se tam jak na dovolený a co teprve když začala hrát živá hudba - to už byla tutovka, prostě jak u moře. Došlo i na drinky, když už slavíme ty narozeniny, a to hned na začátku. Já si dala gin tonic s rozmarýnem (další vůně dovolený - máte to taky tak?) a Kuba aperol. Obojí geniální.

Na tapas jse byli fakt zvědaví, takže jsme zkombinovali různý druhy. Třeba šunkový krokety, chleba s rajčaty a olivovým olejem a rajčatový tatarák. Ten tatarák byl naprosto dokonalej, byla to totiž směs sušených rajčat, normálních a lanýžového oleje.

Už jsem říkala, že to prostředí bylo taky boží?

No a protože jsme měli i hlad, zvolili jsme taky jedno pořádný jídlo. Argentinskej stejk s pečenýma bramborama a teda tak dobrý maso jen tak někde nemají. Na všem jsme si strašně pochutnali a už u stolu se dohodli, že sem budeme chodit pravidelně. Na drink i na něco dobrýho. Doteď jsme totiž neměli vyhlídnutý žádný místo, kam jít večer posedět a kde by se nám fakt líbilo a tady nás to dostalo. Takže jestli hledáte originální a příjemný místo v centru města, určitě doporučujem Monarch. I cenově se tam dá vybrat, od dobrých cen až po slušný pálky - vybere si každej.

Doma na mě pak ještě čekalo překvápko v podobě balónků, překrásný bílý kytice a Pandora prstýnku, kterej jsem si zamilovala, když jsem fotila poslední fotky pro Pandoru (ten růžovej nooo). Zbytek večera jsme strávili tulením u Netflixu, kterej máme taky nově a slušně na tom ujíždíme. Já samozřejmě koukám na Gossipky (od začátku, omg, je to boží!) a s Kubou jsme právě rozkoukali the OA, což je taky mazec a hlavně fakt napínavý. Takže končím s psaním a jdem na další díl!

Doufám, že jste si článek užili, že je z něj znát, jak jsem si ten svůj den užila a ještě jednou moc děkuju Kubovi za ten boží program a taky pár dalším, od kterých mi přišli nádherný přáníčka, co jsem vůbec nečekala.  DĚ-KU-JU!