ČERVEN V OBRÁZCÍCH

Olalá, další měsíc v prachu. Jak byl červen chudej po blogový stránce - opravdu jsem taková ostuda, že jsem napsala jen dva články?! - tak byl nacpanej prací a příležitostma. A taky teda válením, bohužel tím zcela nevyžádaným. Polovinu měsíce jsem se totiž prala s angínou, která se mě nechtěla pustit. Aspoň jsem ale tolik nevysedávala po kavárnách, naučila jsem se si pravidelně objednávat Rohlík a fanfáry hrajte vařit si a jíst doma. Ve finále má opravdu všechno i světlou stránku. :D

Zjistila jsem, že vzhledem k tomu, že mám teď v podstatě každej den jinej, nemám moc potřebu o víkendech opouštět Prahu a vyrážet na výlety. Radši si odpočinu doma a užiju si trošku klidu. Kuba je oproti tomu teď vyloženě výletně naladěnej a tak to zkoušíme nějak vybalancovat. Tady jsme se třeba rozhodli, že pojedem na Pravčickou bránu a zrealizovali jsme to i přesto, že jsme měli oba výjimečně totální kocovinu a nechtělo se nám ani mluvit, natož se hnout. :D No ale dali jsme to a ve finále nás to krásně spravilo a probralo!

Začátkem měsíce jsem si střihla instagramovej workshop pro Kiku a hrozně mě to bavilo, jako ostatně všechny tyhle moje malý výzvy. Účastníky jsem měla naučit základy focení flatlay fotek a dát jim tipy na úpravu fotek skrz aplikace v telefonu. Myslím, že jsme si to užili úplně všichni a v září se těším na další termíny, určitě vám dám včas vědět, kdybyste chtěli přijít taky. 

O vinici jsem mluvila celej květen a v červnu tomu - aspoň ze začátku - nebylo jinak. Než mě sundala ta angína, tak jsme pár návštěv stihli. ❤

S Elitkama jsme si udělaly výlet na Lipno a já si užila jen první den, protože po večerním grilování už jsem nebyla ve svý kůži a ráno jsem lehla definitivně. Což mě fakt mrzelo, protože není zas tolik příležitostí, kdy s holkama trávíme čas v takovýhle velký partě a já byla zvědavá, jaký to bude. Tak třeba někdy příště...

Takže jsem si to po návratu do Prahy mašírovala hezky na pohotovost. A protože byl půlmaraton za dveřma, odnesla jsem si kromě antibiotik a další tuny medícíny ještě depresi, že ten timing snad ani nemohl být horší. Minulej měsíc jsem se konečně zas dostala do cvičícího režimu, bavilo mě to, cítila jsem se líp a těšila se na ten půlmaraton. A bum - najednou zas skoro měsíc bez pořádnýho pohybu. 

A jediný, co jsem do sebe v těch vedrech a ještě s horečkou dokázala dostat, bylo ovoce a pěkně pálivý pho, který mě podle mě vyléčilo líp než všechny ty prášky dohromady.

A když jsem náhodou měla aspoň trochu chuť k jídlu, muselo se toho využít...

I když křupavý topinky se s oteklým krkem nejedí uplně dobře. :D

A teď mám z toho hlad, achjo.

Nejen můj zdravotní stav nebyl uplně dobrej, moje pokojovky na tom nebyly o moc líp a tak nastal čas na záchranou misi. Ve většině případů se zdařila, jupijou. 

Ale tahle mise byla tak asi jediná produktivní činnost, který jsem byla schopná. Z tý špatný nálady jsem měla chuť jen ležet v posteli a koukat na Gossip Girl, takže Netflix byl celej měsíc můj bff a nedokopala jsem se k ničemu jinýmu. Ani k blogu ani k práci.

Hlavně, že jsem si objednala nový sportovní oblečky, abych se o to víc těšila do fitka a hádejte co - ještě jsem je nestihla ani otestovat. 

Tohle je jedna z fotek z nákupního haulu z About You. Na jejich marketing stále slýchám spoustu negativ a přitom kdyby jim to nefungovalo, nedělali by to. Nespolupracovali by s náma každej měsíc, kdyby naši sledující nevyužívali kódy. A ať je ta Kurková v reklamě sebeotravnější - já jí stále neslyšela a to jsem tu reklamu už i googlila!! - stejně to jede a lidi tam nakupujou. Já se teda nedivím, maj super značky a třeba Edited kousky jsou jedny z mých nej v celým šatníku. Navíc doručujou extra rychle a bezplatný vrácení tím, že jen donesete krabici na pobočku PPL je taky super, vyzkoušela jsem to už i já sama. Takže ano, já jsem About You holka jak má vypadat, to přiznávám zcela dobrovolně.

Mňamiiii.

Na oslavu svýho uzdravení jsem si koupila levanduli.

...

Už jsem ji stihla zahubit. :((((

S Kubou jsme byli na aroma-masážním rituálu v Samui Spa. Holt když mám dělat obsah na sociální sítě, je potřeba to vyzkoušet sama na sobě, ať vím, o čem píšu. #dreamjob docela.

Taky jsem byla pozvaná na rozhovor do agentury Fragile, kteří svým klientům představovali influencer marketing do hloubky. Bylo to super dopoledne a já jsem ráda, že jsem byla součástí a mohla jim předat i něco ze svý zkušenosti.

Další pracovní sedánek, tentokrát verze mimi Domi bez namalovanejch očí. 

Podílím se teď na super projektech a pořád se přede mnou otevíraj další, takže sice nemůžu být spokojenější a natěšenější, ale taky si to musím všechno pořádně zmanagovat a mít v tom systém, ať se přes den neflákám a nepracuju po nocích, protože přesně tak to teď mám a po každým ranním zazvonění budíku si za to nadávám. 

V červnu se mi taky objevilo hned několik novinek v bytě. Tou menší (ale významnou, haha) je set na tvorbu ledový kávy, která v těch vedrech rozhodně bodla. 

Taky jsem (uplnou náhodou :D) zjistila, že tenhle šlehač mléka umí i studenou pěnu. Až potom, co se mi povedlo to udělat, jsem si všimla, že to mám vlastně i popsaný na obrázku na šlehači samotným. To je tak, když ignorujete návody na technice. Fakt, u montování nábytku zkoumám každej mini krůček, ale přečíst třeba návod od pračky a zapamatovat si ho, to je pro mě nadliskej výkon. 

Novinkou je taky novej salon mojí kadeřnice Martiny, ke které chodím už několik let a vystřídala jsem s ní i několik salonů. Teď mám teda hroznou radost, že si otevřela svůj vlastní a taky vždycky ráda slyším od svých kamarádek nebo (ex)kolegyň, že od ní maj zase super nový vlasy. Tak kdybyste někdo hledal v Praze kadeřnici, tak Hair By Martina. :))

Kromě vlasů jsem byla po angíně i na nehtech. Takovej full-body-retreat bych to nazvala. :D Masáž, nový vlasy, nový nehty, nový řasy. 

Taky jsem byla na kontrole znamének, ale k tomu se dostanu ještě v článku zvlášť a na workshopu #prsakoule kde jsme se s holkama učily, jak si provést samovyšetření prsou a zjišťovaly jsme, jak to české ženy podceňují a jak je přitom snadný předejít tragédii, která nastává, když člověk na rakovinu prsu nepřijde včas. 

Když jsme u těch prsou... Akce s Girls Without Clothes o nich byla taky hodně, jen v jiným směru. :D

A protože jsme se tam potkali s Vojtou a jeho novým foťáčkem, vzešlo z toho několik super nočních záběrů. 

Jeden víkend jsem strávila v Brně, kam nás Notino pozvalo na svojí oslavu narozenin.

Bylo brutální vedro a já jsem si v tomhle outfitu připadala jak na útěku z vězení. Kuba mi řekl, že je to strašný, ale podle mě se nechal ovlivnit těma botama, který nenávidí. :D

A terasa, která byla prototypem místa, kde maj firmy dělat akce pro blogerky. Fotogenický na všechny strany, plný dobrýho jídla a pití a tahle naše partička, co si skvěle sedla. ❤

Keeping it real aneb když jdeš na párty bosa, protože tě bolej nohy z podpatků jen co vyjdeš z hotelu, musíš si pak ještě před přípitkem umejt nohy v umyvadle. :D Dámičky.

Míša je můj oblíbenej parťák na blogerský akce už od tý doby, co jsme spolu byly v Oslu na presstripu s Olympusem. Skvěle si sednem a na většinu věcí, co řešíme, máme podobnej pohled, takže většinou celý tyhle výlety nezavřem pusy a je nám hrozně dobře. ❤

A v Brně je teda obecně hrozně dobře. Maj tam fakt cool místa a už s holkama ladíme nějakej společnej víkend tam, abychom to mohly všechno obejít.

Podnik 4pokoje musí znát minimálně z Instagramu uplně každej. Já jsem jejich obří fanoušek, přestože jsem tam zatím byla vždycky jen na snídani. Na nějakej noční drink si ale taky brousím zuby, protože mě zajímá, jak se ta atmosféra večer promění. 

Z Brna jsem se přesunula do Olomouce, kde se konal půlmaraton. Já jsem to sice nakonec po antibiotikách netlačila na sílu a zúčastnila jsem se jen jako tátův fanoušek, ale nezabránilo mi to v tom, abych si to tam užila. Highlightem celýho dne byl totiž oběd v Entree.

A Entree má podle mě na seznamu míst k navštívení každej, kdo sledoval Masterchefa. A to vám asi neuniklo, že já jsem jím byla téměř posedlá. Každou středu jsme si s Kubou koupili víno a sýry (nebo pizzu nebo zmrzlinu nebo všechno dohromady) a udělali jsme si z toho takovou hezkou tradici. Teď jsou ty středeční večery takový smutný. 

Takže jsem návštěvu Entree navrhla i před našima a bylo mi jasný, že se setkám s pozitivní odezvou. A tak jsme si tam vychutnali několikachodový menu a já jsem byla v sedmým nebi. Jen pokud máte kluky, co vyžadujou velký porce, možná vezměte radši nějakou kámošku. :D

No bylo mi to líto, ne že ne. I přes to šílený vedro, ve kterým se běželo.

❤

Ale co, za rok se poběží zas!

Takhle vypadám? Jsme to vůbec já? Nevim no. :D

Nicméně po návratu z Olomouce jsem opět zamířila do nemocnice, protože mi bylo i po dobrání antibiotik stejně blbě jako před nima. Supr. SUPR. Tak jsem poležela dalších pár dní.

Ale i z toho jsem se nakonec dostala a pak jsem si totálně užívala, že můžu mezi lidi. Ani to horko mi nevadilo a byla jsem spoko.

A vykurýrovala jsem se právě včas na Instax párty. Asi vám to neuniklo, protože vzhledem k tomu, jak skvělý a propracovaný to vždycky maj, Instagram se vždycky zaplaví stories a příspěvkama z akce - je to ale všechno tak hezký, že to snad ani nemůže nikomu ze sledujících vadit, haha. Kromě těhlech dvou fotek z telefonu jsou všechny od Vojty, kterej nám jako každou instaxí párty dělal tak trochu fotografa a my se díky tomu mohly jen bavit a neřešit, kde a co vyfotíme.

Jakmile jsem se zas cejtila na nějaký výkony, vyrazila jsem si vybrat nový běžecký boty do Fashion Arény. Mám dvoje Adidas a v obou mě po pár kilometrech začnou hrozně bolet nohy, jak jsou uzoučký. Vybírala jsem teda v Pumě, vybrala jedny nádherný, akorát mi pak z Pumy napsali, že se nejedná zrovna o běžeckej typ boty a že mi radši nějaký pošlou. To mě pobavilo a udělalo obrovskou radost. 

No a poslední červnový týden jsem běžela 02 Pražskou štafetu s mým týmem, kterej jsem dala dohromady skrz soutěž na Instagramu. Bylo to uplně totálně skvělý a já jsem si tu závodní atmosféru hrozně užila. Takže se už teď těším na září, kdy se běží 5km Běh pro ženy.

Tady jeden hezkej kluk.

A kupa dortů z letních oslav na zahradě.

Garden-party kit. :D 

Šaty, na který jste se mě ptaly snad nejvíc. Jsou z aktuální kolekce Lindexu a mám je i v černobílý verzi s trochu jiným vzorem - a i na ně už mi na stories přišla kupa dotazů. Nejlepší na nich je, že jsou ultra lehoučký a příjemný, takže i v rozpálený Praze přijdou vhod, protože krásně profukujou a máte pocit, že na sobě nemáte skoro nic a přitom jste celý zahalený.

Taky jsem byla fotit v Mocup Spacu jako už několikrát a tentokrát jsem to měla i s touhle roztomilou psí společností. No nebudu vám lhát, moc jsem toho v první hodině nenafotila. 

Jídení okénko samozřejmě nesmí chybět, i když je výrazně kratší než jindy!

Poslední událostí měsíce byla stěrka Zementine, o který vám napíšu v dalším dílu zabydlovacích článků (konečně zas!!!). Po týdnech promýšlení a vybírání odstínů jsem konečně odsouhlasila jednu absolutní novinku a jsem uplně totálně nadšená. Teď už ten obývák jen vybavit a je to. :D

A protože jsem zrovna ten stejnej týden, kdy se to realizovalo, hlídala tyhle raubíře, byla to občas docela divočina. Moji autističtí pejsci totiž moc dobře nenesou cizí lidi ani hlasitý přístroje. 

Takže to bylo únavný, ale zvládli jsme to.

A takhle to dopadlo, když jsem si z Rohlíku objednala chleba z Esky a myslela jsem, že ho snim postupně. To jo no, za DVA DNY byl pryč. 

No a tímhle bych to uzavřela. Tahle hláška se mi totiž teď zobrazí na telefonu když odbije desátá hodina a zmizí až v 9 ráno. Večer mi to dost často dělá problém a tak třeba limit párkrát odkliknu, aby mě to nechalo ještě 15 minut fungovat, ale ráno si tuhle funkci nemůžu vynachválit. Neberu totiž po budíku do ruky telefon, abych zkontrolovala kupu upozornění a mailů, ale jdu se umejt, nachystat si snídani, probrat se a až pak si sedám s kafem na balkon a všechny aplikace aktivuju. Zkuste to taky, DOPORUČUJU VŠEMA DESETI, mám ty rána takhle mnohem příjemnější.

Tím se s vámi teda loučím a zajímá mě, jestli jste zaregistrovali novej design blogu - hlavně co se úvodní stránky týká a jestli se vám líbí. Dejte mi vědět, budu moc ráda. ❤