SRPEN V OBRÁZCÍCH

Srpen bych shrnula do asi tak do pěti slov - wake, Lucifer, Sziget, wake, Lucifer. :D Nevím, jestli je to víc vtipný nebo smutný, ale je to fakt. To byly totiž takový hlavní věci, co zabíraly moji pozornost v tom pozitivním slova smyslu. Smutný je na tom hlavně to, že Lucifera jsem včera dokoukala a wake sezóna končí za pár dní. Nicméně - pojďme se podívat, jak to celej měsíc bylo a co se mezi tyhle highlighty zvládlo přimotat za příjemný i míň příjemný události.

Srpen začal hezky - měla jsem svátek - a to je vždycky fajn, co si budem... Zvlášť když vám ten den zpříjemněj lidi kolem vás tak jako se to tentokrát povedlo Alex a Vojtovi. Alex mě vytáhla na brunch do naší oblíbený kavárny Tvoje Máma a na následnou foto-procházku po Grébovce.

Jestli mě někdo naučil, že je fajn neplánovat všechno několik dní dopředu, ale bejt schopnej za hodinu vyrazit někam, kam to vůbec nebylo v plánu, je to Vojta. Nikdy jsme se na ničem nezvládli domluvit dopředu. Tenhle sváteční wake jsme definitivně rozhodli až ve chvíli, kdy už jsme seděli v autě. A bylo to nejlepší. Je super, když tam jste jako ten o kousek zkušenější a už se v těch prvních jízdách neplácáte tolik, jako váš parťák, ale zároveň s ním sdílíte to totální nadšení, protože je to pro vás taky pořád nový.

Jedno vážný selfie.

...a highlight celýho měsíce. Sziget. Jízdenky a lístky koupený večer před odjezdem, dva dny užitý na maximum, ty další dva dny v autobuse už o něco míň, ale na to se historie neptá. :)))

A víte, co mě tenhle výlet naučil? Nebrat si k srdci domněnky, co si vytvářej ostatní lidi. I kdybychom si s Vojtou oba nalepili na čelo, že jsme kamarádi, vždycky by se objevil někdo, kdo by si rejpnul do našich minulých vztahů. Já dobrovolně přiznávám, že jsem po těch komentářích u článku, kterej jsem o Szigetu psala, byla pár dní slušně vyschízovaná. Nechápala jsem, proč má někdo potřebu takhle zbytečně útočit a nechápala jsem vlastně ani to, proč bych se měla obhajovat, když mi to celý přijde tak jasný a zjevný. No nic, aspoň jsem se naučila nad tím mávnout rukou, vyjádřila jsem se těm, kteří mi zato stáli a moving on. 

#sompoladil

Tahle fotka je taky jako připomínka jedný mojí obří výzvy - odmoderovala jsem přehlídku optice Vaše Čočky a tenhle dreamteam mi moc vyhovoval.

Další príma pracovní příležitost bylo focení pro Fashion Arénu, se kterou spolupracuju už několik let a baví mě, jak se to postupně vyvíjí. Tentokrát jsme fotili fotky pro jejich sociální sítě a tenhle Puma outfit nahoře byl uplně top.

Na jeden víkend jsem vypadla do přírody - na naši chalupu u Adršpachu, kde jsem sice dvakrát za rok, ale vždycky je to totální pohoda. Tentokrát jsme s pejskama prošmejdili les křížem krážem a našli spoustu hub.

Říkám, spoustu. A ty řízky pak, mňam!!

Zpátky v civilizaci jsme si s Kristý udělaly piknik na Stalinu.

A i pracovně byl tenhle měsíc docela zajímavej. Sice loudavej, ale plácla jsem si na hned několik zajímavých projektů, ať mám podzim pěkně nabitej a taky seberozvojovej.

Taky jsem zjistila, že mi chutnaj drinky s whiskey. Asi stárnu.

Interiér Vinohradskýho pavilonu mě na focení extrémně baví, tohle byl jen fototest a já už se těším, co tady vymyslíme. 

A tohle... to mě taky baví. Pořád. Asi to nebude jen nějakej chvilkovej zápal. Kdykoliv se potřebuju vybít - ať už ze vzteku nebo ze smutku - je tohle jasná volba. A hlavně účinná. Odcházím tak vyřízená, že se nezvládám zabejvat ničím jiným než abych se dovlekla domů a usnula.

Zvládla jsem i pár blogerských akcí. Třeba s'Oliver si k Alex přibral ještě mě a zahájili jsme dlouhodobou spolupráci, na kterou se moc těším. Hlavně teda na tuhle podzimní kolekci, která nás obě totálně nadchla. 

Poprvé v životě jsem byla na kosmetice. Bylo to naprosto skvělý. Uplně jsem takovouhle péči potřebovala, nejen po fyzický stránce, ale i po tý psychický, takže jsem si to užila na maximum. Taky jsem zjistila, že dělám spoustu věcí v rámci péče o pleť blbě a že třeba micelárku mám okamžitě hodit do koše. Někdo z vás mi potom psal na stories, že mu bylo řečeno, že dávat si na obličej micelárku je jako potírat se ropou. Takže asi tak no. :D Jednoduše řečeno je problém v tom, že micelárka vám nesundá jen make-up, ale vytáhne z pleti i všechny živiny, vysuší ji a dlouhodobě jí opravdu škodí. Měla by se teda používat jen na cestách a důkladně si po ní omýt obličej, aby na pleti nezůstala. 

Pomalej hrnec jsem chtěla už k vánocům. Místo něj jsem dostala žehličku (#život :DDD) a když mi teď byl nabídnut v rámci spolupráce, neváhala jsem ani minutu. Konečně budu moct vyzkoušet recepty z týhle kuchařky, co mám doma už rok a stejně dlouho v ní mám založený jednotlivý recepty. Konkrétně mám 5l Crockpot (link tady) a pokud byste na tom webu cokoliv pořizovali, můžete využít kód na 10 % slevu - "FITFOOD".

Taky jsem si pořídila vybavení na wake. Normálně si asi člověk nejdřív pořídí to prkno, ale já začla pomalejc - vestou a helmou, ať mám svoje a nemusím si půjčovat erární. Prkno zatím erární beru, ale aspoň jsem jich už vyzkoušela víc a vím, jaký si pořídím na další sezónu. To, se kterým pózuju na většině fotek, není moje - bohužel. :D

❤

Zašla jsem si taky na jeden fotografickej workshop, protože jsem potřebovala trochu nakopnout, aby mě zas začala bavit vymejšlet něco novýho a taky jsem díky tomu konečně osobně poznala Káju. ❤

Zamilovala jsem si (jako polovina Instagramu) Café Tvaroh, jejich boží interiér a hlavně - hlavně tu kaši. 

A když jsme u těch jídelních objevů.. Další bomba je La Gare. Bomba uplně jinýho kalibru v podstatě, sem asi nepřijdete ve sportovních legínách a nebudete tady pracovat. Ale na nějakou trošku fancy večeři s holkama nebo rande je to to pravý. 

A do třetice objevů, Karlín evidentně skýtá hodně cool míst. Třeba Nejen Bistro a jejich kachna s levandulí, je naprosto top.

Avokádovej plyšák je totální úlet a zároveň jsem za něj extrémně vděčná, protože kdykoliv mi je večer smutno, mám se ke komu tulit. :D

Další srandička do zásoby. :D

A tady už jeden živej tvor, ke kterýmu se po večerech tulim. Mám tady totiž teď zas na tejden na hlídání svý dva chlupáče. 

A společně s nima mi přijela i tahle vzácná návštěva. Babička nebyla v Praze přes deset let, takže jsme si udělaly krásný odpoledně, prošly se a nenechaly si ujít naši oblíbenou Esku a If Café. Musely jsme s mamkou babičce ukázat to nejlepší, žejo. 

A takhle se teď máme. ❤

Před pár dny jsme byly s holkama pozvaný na nádhernou akci od Lancôme a spojily jsme to s návštěvou "mýho" spa, kam jsem holky chtěla vzít už několik měsíců. Zaprvý abych je měla na fotkách (logicky!) a zadruhý proto, že mi bylo jasný, že si to tam společně hrozně užijem. Prosecco a horká vířivka jsou jednoznačně rozvazovače jazyků a my jsme si toho zas vzájemně práskly spoustu. Zbožňuju tuhle naši partičku.

V rámci přípravy na další běžeckej závod jsem vyrazila i na brusle. Nějak mě teď díky waku bavěj všechny sportovní aktivity za doprovodu západu slunce. Pro wake ani není hezčí denní čas, než když slunce zapadá a odráží se ve vodě, po který jezdíte a bruslit podél řeky je vlastně jen o kousek menší romantika.

No a závěrem dnes tohle "umění" aneb náhodná výloha v rekonstrukci, kterou jsem potkala a upoutala mě hlavně proto, že si teď občas připadám přesně takhle. Rozložená a zároveň dělám, že nic a že je všechno jak má bejt. Tak snad to není tak do očí bijící jako tady. :D