DNY DÁVNÉ I NEDÁVNÉ

Já vám teda povím, že v Days in pictures snad ještě nikdy nebyl článek s fotkama z tak dlouhýho období, jako je v tomhle! Nečekanej týden v Norsku totiž zapříčinil, že jsem neměla čas zpracovat tuhle svojí klasiku v běžnou dobu a až doteď jsem chtěla sdílet nový zážitky a aktuální outfity, takže se k tomuhle dostávám nyní a garantuju vám, že si pěkně počtete. A já si připomenu, co všechno jsem dělala :D. Když jsem navíc nahrávala fotky, radši jsem se ani nekoukala, kolik přesně jich je, takže jsem zvědavá, kdo poctivě dojde až na konec!

Co by to bylo za Days in pictures bez aspoň jedný smoothie bowl. To by přece nešlo. Takže tadáá - aktuálně nejoblíbenější kombinace mražený višně + banán.

Víte, jak jsem dřív nebyla schopná odejít z domu bez snídaně? Tak teď mi přijde divný doma snídat! Pěkně se to otočilo. Naučila jsem se totiž snídat až v práci a to většinou vajíčka s ořískama a ovocem, což mi neskutečně vyhovuje. O víkendu ale poslouchám pečlivě svůj mlsnej jazýček a když je chuť na sladký, je řada na banánovo-ovesných tofu lívancích.

Obžerství v Cafefinu aneb nedokážu si vybrat jen jedno jídlo, protože jich miluju víc a zároveň chci zkoušet nový a nový, takže si to vlastně dělám těžší a těžší.

Třeba právě tohle. Sacharidová nálož jako blázen, ale prostě kde v Praze mají mango sticky rice? Tady totiž jo a je to absolutní chuťová exploze. 

Balanc toho předchozího - avokádo, vajíčko, slanina a zelenina. Taky bomba, ne že ne. V Home Kitchen moje pravidelná objednávka.

Umělecká foto chvilka, aneb jak jsem Kubu vyhnala fotit před Coffee Room, protože jsem nutně potřebovala fotku přes sklo. Ty jsou totiž nádherný - no ne? :))

Avotoast mají teď na každým rohu, ale ten z Coffee Roomu zůstává jasným favoritem.

Další favorit. Tentokrát dokonce fakt zdravej :D. Salát s krevetama, mangem a avokádem v Cacau.

Tmavovlas poprvé - já jsem říkala, že jsou ty fotky dost starý :D. Tady jsem čerstvě po nabarvení hnědou Maria Nilou. Byla jsem z toho nadšená, nicméně takhle zpětně to hodnotím jako zbytečně tmavý a "drsný" a jsem ráda, že mám ty svoje světlý konce zase zpátky, haha.

♥

Alex mě naučila na Pizza Nuovu, akorát tam nechodíme na pizzu ani na těstoviny, protože na to já (díkybohu) tak uplně nejsem. Co jsem ale objevila carpaccio s lanýžovým olejem, nekoukám tam po ničem jiným. MŇAM!

Cafefin se v posledních týdnech zhoršil. Hodně. Není důvod tvrdit že ne, protože to viděj všichni. Nebo aspoň já to slyším ze všech stran a vždycky mě hrozně mrzí, když tam jde někdo na moje doporučení a pak mi píše, že už tam nikdy nepůjde, že bylo všechno špatně. Jídlo je výborný, to zas jako pro ujasnění pojmů a dojmů, miluju ho tam a díky tomu holt překousnu i celej ten zhoršenej servis, často nepříjemnou a zmatenou obsluhu, to, že se na jídlo čeká třeba 40 minut a že dostat jídlo společně s tím, s kým tam jde, je spíš rarita, než samozřejmost. Většinou stejně chodím sama, dávám si jogurt a pracuju. 

#newbies a já jsem fakt zvědavá, kdy najdu odvahu na tu fialovo šedou rtěnku a kdy se naučím si ten šátek dát do vlasů tak, aby to fakt vypadalo hezky :D.

V Sunu pomáháme jednomu skvělýmu projektu, jmenuje se Dobrý Start a bojuje za zrušení kojeneckých ústavů po vzoru vyspělé Evropy. Chystám vám na tohle téma celej článek, protože já sama jsem o týhle problematice ještě nedávno nevěděla nic a přijde mi škoda, abyste o tom nevěděli ani vy, tím spíš když k tomu mám osobní vztah. No a tahle nádherná kytice nám přišla jako poděkování ♥.

Nejjedenější dort u nás ve firmě? Jednoznačně Medovník :D.

Asi jste si všimli, že poslední dobou si s vlasama dost hraju a zkouším různý varianty a zároveň se mi tak trochu uzdravujou. Největší podíl na tom má moje kadeřnice Martina, která dříve pracovala v kadeřnictví, se kterým jsem spolupracovala a byla jsem tam k ní přidělena. Hned při prvním barvení a střihu, o kterým jsem vám psala TADY, jsme si strašně sedly a když potom z firmy odešla a našla si jinej salon, nedalo mi to a chodím tam za ní. Před Norskem mi dělala tuhle proměnu (první fotka je před, druhá po, logicky :D) a zatímco píšu tenhle článek, sedím zas pod jejíma rukama a jsem zvědavá, jak to dopadne tentokrát. I o tom vám ale chystám samostatnej článek.

A šup na chvilku do Norska, respektive do Německa, kde naše plavba končila a kde jsme vyfotili všeho všudy 4 fotky. Třeba tyhle šedivý labuťky.

Jednoho fešáka.

Jednu rozáru.

A jednu moc dobrou svačinku :D.

A po návratu šup do pracovního procesu. Fotit do pražských ulic vizuály ke kampani, to mě ba.

A za odměnu za nafocenej materiál jsem si dopřála moji nejnovější jídelní lásku - indickou kuchyni. 24 let jsem to neznala, nejedla, nelákalo mě to. A pak jsme se Sunem šli na firemní véču do Indian by Nature, já byla uplně nervní, že nevím, co si mám dát, že to neznám a prostě NEVIM, nakonec jsem si dala "lamb pasanda", což je jehněčí v mandlovo-kešu omáčce s česnekovým chlebem a teď bych to samozřejmě nejradši jedla furt. Nic jinýho nikdy nevyzkouším, protože tohle je láska na celej život, fakt.

A aby toho jídla náhodou nebylo málo, tak ještě něco - luxusní sushi z YAMI, což jsem taky neznala až do naší nedávný firmení večeře a zas jedno velký PANEBOŽE. Lepší sushi jsem nikdy neměla a hned bych tam zas všechno vzít celý svoje okolí, achjo :D.

Kulturní chvilka na terasách Lucerny, který byly otevřený pár dní v rámci projektu Příroda do města od Strongbow. I přes ten dav lidí to stálo za to, je to tam nádherný, tím spíš v tom večerním sluníčku, který jsme tam chytli my s Kubou, Alex a Pavlem.

Aaaaa končíme. Jste tu ještě se mnou? Jestli jo, tak vám jen v bodech povím, co pro vás dál chytám kromě tradičních outfitů a deníčkových článků, kterých je tu stále dost a dost a já jsem strašně ráda, že vás to baví!

- aktuální beauty tipy

- o tom, jak jsem našla kadeřnici, který se už nepustím

- sérii Project comeback, kde se vám nejspíš zas trochu otevřu, co se vnímání těla týká, povím vám o tom, co teď dělám, jak to se mnou vypadá a proč a taky o věcech, který jsem si na týhle cestě oblíbila

- plus bych ráda zařadila i nějaký takový throwback články, co si píšu spíš jen tak sama pro sebe do poznámek, ale uvidíme, kdy a jak se k tomu odhodlám

A pokud by vás zajímalo něco dalšíhí konkrétního, určitě mi to lupněte do komentářů!